(EU) 2023/2537Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2537 ze dne 15. září 2023, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/856, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování inovačního fondu

(1)

Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 (2) byla změněna směrnice 2003/87/ES tak, že byl rozšířen okruh projektů, které může podporovat inovační fond, bylo upřesněno, jak projekty žádající o podporu z inovačního fondu mají být hodnoceny, a byla posílena správa a řízení inovačního fondu. Směrnice (EU) 2023/959 rovněž umožnila Komisi udělovat podporu z inovačního fondu prostřednictvím soutěžních nabídkových řízení.

(2)

Sdělení Komise „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ ze dne 1. února 2023 (3) stanoví, že první soutěžní nabídkové řízení bude zahájeno na podzim 2023 s cílem podpořit výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů v rámci inovačního fondu. Tento cíl byl znovu potvrzen ve sdělení Komise o Evropské vodíkové bance ze dne 16. března 2023 (4).

(3)

S ohledem na změnu směrnice 2003/87/ES a na cíle vyjádřené v uvedených sděleních je nutné změnit nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856 (5).

(4)

Kapitola II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856 stanoví pravidla pro udělování grantů v rámci inovačního fondu. Tato pravidla se od zveřejnění první výzvy k podávání návrhů dne 3. července 2020 osvědčila jako celkově účinná. Měla by však být změněna, aby byla v souladu s novými požadavky směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice (EU) 2023/959 a aby se na základě zkušeností získaných během posledních let zlepšila účinnost a efektivnost řízení o udělení grantu.

(5)

Výzvy pro malé projekty mají nedostatečnou účast, zejména kvůli tomu, že malé projekty mají snazší přístup k financování na vnitrostátní úrovni, zatímco do výzev pro velké projekty se hlásí příliš mnoho uchazečů. Je proto vhodné upravit definici malých projektů tak, aby zahrnovala projekty, jejichž celkové kapitálové náklady nepřesahují 20 000 000 EUR, a zavést novou kategorii středních projektů s cílem řešit problémy týkající se příliš nízkého i příliš vysokého počtu uchazečů, umožnit výběr projektů v rámci stejné velikosti, a tím podpořit projekty nejvyšší kvality všech velikostí na úrovni EU.

(6)

Směrnice 2003/87/ES stanoví, že granty, které nejsou uděleny prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení, jsou omezeny na 60 % příslušných nákladů projektu. Aby bylo možné stanovit správnou úroveň příslušných nákladů, které lze podpořit, je při výpočtu příslušných nákladů vhodné rozlišovat mezi hospodářskými příjmy a provozními zisky projektů. V rámci rozhodnutí o vyhlášení výzvy k podávání návrhů by také mělo být možné rozhodnout, že se příslušné náklady vypočítají porovnáním odhadovaných nákladů projektu s hypotetickým srovnávacím scénářem konvenční výroby v závislosti na povaze výzvy a získaných zkušenostech.

(7)

Aby se zabránilo nadměrnému udělování grantů malým projektům, které mají významné hospodářské příjmy, jejich příslušné náklady by se již neměly vypočítávat jako jejich celkové kapitálové náklady. Na veškeré projekty by se měla uplatňovat stejná metoda výpočtu příslušných nákladů a mělo by se zajistit spravedlivé a rovné zacházení se žadateli, a to i s ohledem na zvýšení stropu celkových kapitálových nákladů pro malé projekty. Tato metoda výpočtu by rovněž měla lépe vyhovovat projektům, které závisejí na vysoké úrovni spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, jelikož provozní náklady těchto projektů budou zohledněny ve výpočtu příslušných nákladů.

(8)

Některé inovativní projekty mohou mít pozitivní dopad na klima, který přesahuje pouhé snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se například o projekty, které snižují emise černého uhlíku v námořním odvětví, na které připadá 75 % dopadů jiných látek než oxidu uhličitého na klima z námořní dopravy. Jedná se také o projekty v leteckém odvětví, které snižují dopad jiných než skleníkových plynů na klima, které mají dvakrát až čtyřikrát vyšší dopad než oxid uhličitý. V rámci kritérií uplatňovaných k posouzení projektů by kritérium týkající se potenciálu snížit emise skleníkových plynů mělo být tudíž změněno tak, aby zahrnovalo uvedené širší přínosy pro klima přesahující snížení emisí skleníkových plynů.

(9)

Kritérium technického a tržního potenciálu pro širší uplatnění nebo replikaci by rovněž mělo být rozšířeno, aby zohledňovalo potenciál navrhovaného projektu řešit vícenásobné dopady na životní prostředí, jakož i jeho příspěvek k cílům EU v oblasti nulového znečištění a oběhovosti.

(10)

Kritérium nákladové efektivnosti by mělo být změněno tak, aby uvádělo, jakým způsobem má být ve výpočtu zohledněna jiná veřejná podpora.

(11)

Projekty v námořním odvětví jsou již podporovány inovačním fondem před zahrnutím emisí z námořní dopravy do systému EU pro obchodování s emisemi (dále jen „systém EU ETS“) od roku 2024, v němž zahrnují použití obnovitelných zdrojů energie nebo ukládání energie. Do roku 2030 by mělo být 20 milionů povolenek ze systému EU ETS použito na podporu dekarbonizace námořního odvětví. Dále by se v rámci inovačního fondu měla věnovat zvláštní pozornost projektům v odvětvích, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

(12)

S ohledem na nové typy projektů a odvětví způsobilé v rámci inovačního fondu může Komise vyhlašovat zvláštní výzvy nebo témata pro určitá odvětví. V souvislosti s těmito odvětvovými výzvami nebo tématy mohou být uplatňována dodatečná kritéria nebo požadavky pro udělení s cílem vyhodnotit potenciální příspěvek navrhovaných projektů k cílům a prioritám Zelené dohody pro Evropu. Tato dodatečná kritéria nebo požadavky pro udělení mohou zahrnovat potenciální příspěvek projektu k přístupu EU k bezpečným a udržitelným dodávkám technologií pro nulové čisté emise potřebným k zajištění odolnosti energetického systému EU a k vytváření kvalitních pracovních míst.

(13)

Vzhledem k technické povaze a rozmanitosti projektů, které podávají žádosti o podporu z inovačního fondu, je vhodné, aby hodnotící komise byla složena z nezávislých externích odborníků, kteří mají nezbytné odborné znalosti k posouzení žádostí nejlepším možným způsobem. Díky zahrnutí nezávislých externích odborníků je možné přizpůsobit odbornost typům projektů nebo odvětví, na něž se výzva k předkládání projektů vztahuje, a náležitě zpracovat velký počet žádostí. Články 12 a 12a by měly být změněny tak, aby stanovily, že žádosti může posuzovat hodnotící komise zcela či zčásti složená z nezávislých externích odborníků.

(14)

Vzhledem k omezenému počtu projektů, které jsou v současné době způsobilé pro pomoc při rozvoji projektů, a s cílem rozšířit rozsah této pomoci by mělo být možné požádat o pomoc při rozvoji projektů v souvislosti s jakýmikoli projekty, které spadají do oblasti působnosti inovačního fondu, bez ohledu na to, zda byla ve vztahu k těmto projektům dříve podána žádost o udělení grantu v rámci inovačního fondu. Aby však byla pomoc účinná, měla by být pomoc při rozvoji projektů udělována pouze projektům, které vykazují dostatečnou míru inovace a mají potenciál významně snížit dopady na klima a potenciál pro širší uplatnění. Kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení by měla být v souladu s požadavky pozměněné směrnice 2003/87/ES. Za účelem zachování synergií mezi řízením o udělení grantu a mechanismem pomoci při rozvoji projektů by mělo být možné rozhodnout, zda žádosti žadatelů, kteří se zúčastnili výzvy k podávání návrhů a splnili kritéria účinnosti při snižování emisí a inovační kritéria, mohou být automaticky uváženy pro účely pomoci při rozvoji projektů, pokud si žadatelé tak přejí. Aby se zohlednilo oddělení pomoci při rozvoji projektů od řízení o udělení grantu, měla by být změněna ustanovení o postupu výběru.

(15)

Pozměněná směrnice 2003/87/ES stanoví, že inovační fond může udělit podporu prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení pro výrobu produktů s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, které zahrnují produkty, jež lze použít ke snížení emisí činnosti. Proto by měl být stanoven základní soubor pravidel řídících udělování podpory prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení. Soutěžní nabídkové řízení by mělo zejména přispět k novému cíli inovačního fondu, kterým je rozšíření inovativních technik, procesů a technologií, aby se umožnilo jejich široké zavádění v celé Unii.

(16)

S ohledem na Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi a sdělení o Evropské vodíkové bance by podpora udělená prostřednictvím prvního soutěžního nabídkového řízení měla mít podobu pevně stanovených prémií. Žadatelé, kteří nabídnou nejnižší nabídkovou cenu, by měli být vybráni k uzavření smlouvy s pevně stanovenou prémií, která stanoví pevnou částku podpory pro každou jednotku výroby. Částka každé pevně stanovené prémie by měla být rovna nabídkové ceně nabízené žadateli. Pevně stanovené prémie by měly být považovány za granty ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) (dále jen „finanční nařízení“).

(17)

Komise by měla každé soutěžní nabídkové řízení koncipovat v souladu se zásadami otevřenosti, jasnosti, transparentnosti a nediskriminace a s cílem minimalizovat riziko spekulativních nabídek. Koncepce každého soutěžního nabídkového řízení by měla zahrnovat hlavní ekonomické parametry, které přímo ovlivňují strukturu pobídky a jednání potenciálních navrhovatelů projektů při podávání nabídek, a měla by být zveřejněna v dostatečném předstihu před zveřejněním výzvy k podávání návrhů, aby se umožnila účinná hospodářská soutěž. Je třeba vyhnout se úpravám výsledků nabídkových řízení ex post, například následným jednáním o výsledcích nabídkového řízení nebo přidělování.

(18)

Aby se zajistila dostatečná a účinná hospodářská soutěž mezi žadateli, soutěžní nabídkové řízení by mělo mít maximální rozpočet nebo objem, který bude fungovat jako závazné omezení v tom smyslu, že bude možné očekávat, že ne všichni uchazeči obdrží podporu. Pokud se do soutěžního nabídkového řízení přihlásilo příliš málo uchazečů, koncepce následných soutěžních nabídkových řízení by měla být upravena tak, aby se zajistila účinná hospodářská soutěž.

(19)

Každé soutěžní nabídkové řízení (včetně definice produktu s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, kterému může být udělena podpora, a požadavků na tento produkt) by mělo být koncipováno tak, aby byly vybrány pouze projekty, které mají potenciál snížit emise v několika odvětvích a přispět k cílům EU v oblasti klimatu, energetiky, nulového znečištění a oběhovosti. Dražené produkty by měly mít potenciál pro širší uplatnění a snížení nákladů přechodu ke klimatické neutralitě v dotčených odvětvích. Kromě toho by přednost měly mít produkty, které mají potenciál řešit vícenásobné dopady na životní prostředí.

(20)

Komise by měla u každého soutěžního nabídkového řízení jasně určit požadavky na způsobilost, jež je třeba splnit, aby bylo možné stanovit pořadí návrhu. Tyto požadavky na způsobilost by měly být omezeny na to, co je nezbytné k zajištění účinného soutěžního nabídkového řízení a dokončení navrhovaných projektů v souladu s cíli výzvy k podávání návrhů a právními předpisy EU.

(21)

Návrhy, které splňují požadavky na způsobilost, by měly být seřazeny od nejnižší do nejvyšší nabídkové ceny. Ve výjimečných případech by mělo být možné uplatnit dodatečná kritéria ke stanovení pořadí návrhů, pokud nabídková cena, která přímo souvisí s produktem nebo cílem, jenž je předmětem soutěžního nabídkového řízení, představuje nejméně 70 % váhy kritérií pro stanovení pořadí návrhů.

(22)

Projekty týkající se výroby produktů s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku již mohou být v různé míře podporovány v různých členských státech. V zájmu zajištění rovných podmínek žadatelů a výběru nejvíce nákladově efektivních projektů by mělo být možné omezit možnost, aby se projekty, které již přijímají veřejnou podporu na výrobu produktů s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, účastnily soutěžního nabídkového řízení. Toto rozhodnutí by mělo být jasně stanoveno v rozhodnutí o vyhlášení výzvy k podávání návrhů.

(23)

S cílem zabránit spekulativním nabídkám a zajistit hodnověrnost a vysokou kvalitu návrhů, jakož i usnadnit posuzování návrhů prostřednictvím jednodušších kontrol vyzrálosti projektů je možné vyžadovat uhrazení jistoty. Jistota by měla mít podobu hotovostního vkladu, bankovní záruky, záruky mateřské společnosti nebo jiných běžně používaných forem záruky.

(24)

S cílem uvést do provozu platformu „aukce jako služba“ (aukční platformu EU uvedenou ve sdělení Komise o Evropské vodíkové bance) může být od prováděcího subjektu odpovědného za stanovení pořadí návrhů požadováno, aby stanovil pořadí návrhů, jejichž nabídková cena je vyšší než zúčtovací cena, aby tyto projekty mohly být podporovány členskými státy v souvislosti s „aukcí jako služba“.

(25)

V souladu se směrnicí 2003/87/ES poskytne Komise na požádání technickou pomoc členským státům s nízkou účinnou účastí na projektech financovaných v rámci inovačního fondu. Tato technická pomoc by měla navýšit kapacitu žádajících členských států, pokud jde o podporu úsilí navrhovatelů projektů na jejich území při předkládání žádostí o financování z inovačního fondu, s cílem zlepšit účinné zeměpisné rozložení účasti na inovačním fondu a zvýšit celkovou kvalitu předložených projektů. V souladu s článkem 110 finančního nařízení má Komise stanovit částku, která je k dispozici pro technickou pomoc členským státům, a seznam členských států způsobilých pro technickou pomoc. Členské státy způsobilé pro technickou pomoc by měly být ty členské státy, které mají nejnižší poměr mezi podporou z inovačního fondu obdrženou na projekty na jejich území (pokud jde o počet i peněžní částku) a jejich podílem ověřených emisí podle systému EU ETS v období 2013–2020. Seznam způsobilých členských států by se měl aktualizovat nejméně jednou za dva roky.

(26)

V souladu se směrnicí 2003/87/ES Komise usiluje o součinnost mezi inovačním fondem a rámcovým programem pro výzkum a inovace Horizont Evropa a případně mezi inovačním fondem a dalšími programy EU. Je proto vhodné vyžadovat, aby prováděcí subjekt podporoval součinnost mezi inovačním fondem a dalšími programy financování EU, které spravuje.

(27)

Za účelem zajištění viditelnosti financování z inovačního fondu by navrhovatelé projektů měli propagovat své projekty a jejich výsledky a dopad a musí jasně uvádět původ obdržené podpory tím, že použijí propagační prvky, které byly předem dohodnuty s prováděcím subjektem.

(28)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/856 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

V článku 3 se vkládá nové písmeno aa), které zní:

3)

Článek 4 se mění takto:

4)

Název kapitoly II se nahrazuje tímto:

5)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

6)

Článek 6 se mění takto:

7)

Článek 9 se mění takto:

8)

V článku 10 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

9)

Článek 11 se mění takto:

10)

Článek 12 se mění takto:

11)

Článek 12a se mění takto:

12)

Za článek 12b se vkládá nová kapitola, která zní:

„Kapitola IIa

Pomoc při rozvoji projektů “.

13)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

14)

Vkládá se nová kapitola IIb, která zní:

„KAPITOLA IIB

Zvláštní ustanovení týkající se soutěžních nabídkových řízení

15)

Vkládá se nová kapitola IIc, která zní:

„KAPITOLA IIC

Zvláštní ustanovení týkající se technické pomoci poskytované členským státům s nízkou úrovní účinné účasti

16)

Nadpis kapitoly III se nahrazuje tímto:

„Zvláštní ustanovení týkající se jiných forem podpory z inovačního fondu“.

17)

Článek 18 se mění takto:

18)

Článek 19 se mění takto:

19)

V článku 20 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

20)

V článku 21 se odstavec 2 mění takto:

21)

V článku 23 se zrušují odstavce 5 a 6.

22)

V článku 24 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

23)

Článek 27 se mění takto: