Otázky a odpovědi ke kompenzacím dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu

Rozdělení smluv a zákazníků (§ 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.)

1. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 a sjednaná cena elektřiny/plynu je přímo závislá na ceně elektřiny/plynu na krátkodobých trzích s elektřinou/plynem, přičemž po 7. září 2022 byl uzavřen dodatek ke smlouvě o zvýšení obchodní přirážky?

Jedná se o smlouvu typu A, u níž se jednotkový základ pro výpočet kompenzace určí podle § 5 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb., tj. jako pro smlouvu uzavřenou po 7. září 2022. Podle § 3 odst. 2 věty druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. totiž platí: „Dojde-li dohodou smluvních stran ke změně smlouvy v části týkající se ceny elektřiny nebo plynu nebo doby trvání závazku ze smlouvy nebo ke změně smlouvy spočívající v rozšíření výčtu odběrných míst, považuje se den sjednání dohody za den uzavření smlouvy podle tohoto nařízení.“

2. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud měl zákazník do 31. prosince 2022 právo zadávat dodavateli elektřiny/plynu pokyny k nákupu procentuální části sjednaného diagramu spotřeby elektřiny nebo plynu, tohoto práva však nevyužil, a pro rok 2023 tak platí za sjednanou cena elektřiny/plynu, jejíž výše je přímo závislá na ceně elektřiny/plynu na krátkodobých trzích s elektřinou/plynem?

Jedná se o smlouvu typu A.

3. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 na dobu neurčitou s cenou elektřiny/plynu jinou než fixní (kterou je dodavatel elektřiny/plynu oprávněn jednostranně změnit)?

Nejsou-li naplněny obsahové znaky smlouvy typu A, F, G nebo H, pak se jedná o smlouvu typu B. Oznámí-li dodavatel elektřiny/plynu u smlouvy typu B změnu ceny elektřiny/plynu, typ smlouvy se v souladu s § 3 odst. 4 větou první nařízení vlády č. 5/2023 Sb. nemění.   

4. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud je cena elektřiny/plynu sjednaná odkazem na ceník, podle kterého je cena stanovena jako vážený průměr ceny zajištěné v roce 2022 a ceny dosažené na spotovém trhu navýšený o obchodní přirážku?

Podle toho, zda byla smlouva uzavřena před 7. zářím 2022, nebo po 7. září 2022, se jedná o smlouvu typu B nebo C, neboť se jedná o smlouvu s jinou než fixní cenou elektřiny/plynu. Současně popsané smluvní cenové ujednání nevykazuje jednoznačně znaky smlouvy typu A, F, G nebo H.

5. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud u smlouvy typu B uzavřené před 7. zářím 2022 dojde po 7. září 2022 k automatickému prodloužení doby trvání závazku na dobu určitou opět s cenou elektřiny/plynu jinou než fixní?

Stále se bude jednat o smlouvu typu B. V uvedeném případě se totiž stále jedná o smlouvu s cenou jinou než fixní uzavřenou před 7. zářím 2022 (vzhledem k tomu, že k prodloužení doby trvání závazku došlo automaticky na základě samotné smlouvy, a nikoliv na základě dodatku ke smlouvě, nemění se datum uzavření smlouvy pro účely nařízení vlády č. 5/2023 Sb.). Došlo-li současně s prodloužením doby trvání závazku ke změně ceny, pak § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. výslovně stanoví, že oznámí-li dodavatel u smlouvy typu B změnu ceny, typ smlouvy se nemění.

6. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 s cenou elektřiny/plynu jinou než fixní a po 7. září 2022 došlo ke změně doby trvání závazku bez výslovného souhlasu zákazníka na dobu určitou a ke změně ceny elektřiny/plynu na cenu jinou než fixní?

Smlouva je stále smlouvou typu B. Vzhledem k tomu, že právo dodavatele elektřiny/plynu změnit dobu trvání závazku bez výslovného souhlasu zákazníka bylo ve smlouvě sjednáno dopředu, tj. ke změně doby trvání závazku nedošlo na základě sjednání dodatku ke smlouvě, zůstává i datum uzavření smlouvy stejné, tj. do 7. září 2022, a proto nedochází ke změně typu smlouvy.

7. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 s fixní cenou elektřiny/plynu a následně, stále před 7. září 2022, došlo ke změně doby trvání závazku bez výslovného souhlasu zákazníka na dobu určitou a ke změně ceny elektřiny/plynu na cenu jinou než fixní?

Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena do 7. září 2022 a pro rok 2023 platí, že je sjednána na dobu určitou a s cenou elektřiny/plynu jinou než fixní, jedná se o smlouvu typu B (doba trvání závazku zde není podstatná).

8. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 s cenou elektřiny/plynu jinou než fixní a zákazník po 7. září 2022 využije opci přidávat do již uzavřené smlouvy odběrná místa, aniž by došlo ke změně ceny nebo jiných smluvních ujednání?

Nejsou-li naplněny obsahové znaky smlouvy typu A, F, G nebo H a nebyla-li dodávka elektřiny/plynu do dalších odběrných míst zákazníka sjednána dodatkem k původní smlouvě, pak se v období po využití opce zákazníka jedná o smlouvu typu B. Datum uzavření smlouvy v tomto případě totiž zůstává stejné, tj. před 7. září 2022, neboť smlouva od počátku obsahovala právo zákazníka přidávat do smlouvy nová odběrná místa).

Byla-li dodávka elektřiny/plynu do dalších odběrných míst zákazníka sjednána dodatkem k původní smlouvě, pak se, nejsou-li naplněny obsahové znaky smlouvy typu A, F, G nebo H, ve vztahu k těmto novým odběrným místům jedná o smlouvu typu C a ve vztahu k původním odběrným místům o smlouvu typu B. Dané pravidlo je upraveno v § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.

9. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 a po 7. září 2022 došlo k uzavření dodatku ke smlouvě, na jehož základě byla doba trvání závazku od 1. ledna 2023 změněna na dobu neurčitou a cena elektřiny/plynu byla změněna na cenu jinou než fixní tak, že ji stanovuje dodavatel elektřiny/plynu?

V období po uzavření dodatku ke smlouvě se jedná o smlouvu typu C, tedy smlouvu s jinou cenou elektřiny/plynu než fixní uzavřenou po 7. září 2022, neboť je nutné vycházet z nového data uzavření smlouvy. Podle § 3 odst. 2 věty druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. totiž platí, že den sjednání dohody (uzavření dodatku ke smlouvě) mj. o změně ceny elektřiny/plynu se považuje za den uzavření smlouvy jako takové. Podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. potom platí, že dojde-li v průběhu trvání závazku ze smlouvy ke změně jeho obsahu v části týkající se některého z obsahových znaků rozhodných pro rozdělení smluv, považuje se smlouva ode dne účinnosti změny obsahu závazku za smlouvu toho typu podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., kterému vymezením obsahových znaků odpovídá (není-li stanoveno jinak).

Doba trvání závazku není v případě smlouvy typu C podstatná.

10. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 na dobu neurčitou, avšak vždy se sjednávanou fixní cenou elektřiny/plynu na určité období, a po 7. září 2022 byl uzavřen dodatek ke smlouvě, jehož předmětem je nová výše fixní ceny elektřiny/plynu?

Jedná se buď o smlouvu typu D, nebo o smlouvu typu E. Den sjednání dohody mj. o změně ceny elektřiny/plynu se podle § 3 odst. 2 věty druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. považuje za den uzavření smlouvy podle tohoto nařízení, což je ale v případě smlouvy typu D nebo E podstatné jen z hlediska způsobu výpočtu jednotkového základu pro výpočet kompenzace podle § 5 odst. 6 nebo 7 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Doba trvání závazku v případě smlouvy typu D nebo E podstatná není.

11. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 s fixní cenou elektřiny/plynu a po 7. září 2022 došlo ke změně doby trvání závazku bez výslovného souhlasu zákazníka na dobu určitou a ke změně ceny elektřiny/plynu na cenu jinou než fixní?

V období do změny trvání závazku a cenového ujednání se jedná o smlouvu typu D a v období po změně trvání závazku a cenového ujednání, není-li cena elektřiny/plynu nově přímo závislá na ceně elektřiny/plynu na krátkodobých trzích s elektřinou/plynem, se jedná o smlouvu typu B. Pravidlo, že smlouva typu D, u níž dojde v období po 7. září 2022 ke změně doby trvání závazku z doby určité na dobu neurčitou nebo ke změně fixní ceny na cenu jinou než fixní (ne však spotovou), se ode dne účinnosti změny obsahu závazku považuje za smlouvu typu B, je upraveno v § 3 odst. 4 větě druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb.

12. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 a po 7. září 2022 byla zákazníkovi oznámena nová cena elektřiny/plynu, která je přímo závislá na výsledné ceně, za níž dodavatel elektřiny/plynu komoditu (kombinací forwardových a spotových nákupů) nakupuje?

Podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. platí, že dojde-li v průběhu trvání závazku ze smlouvy ke změně jeho obsahu v části týkající se některého z obsahových znaků rozhodných pro rozdělení smluv, považuje se smlouva ode dne účinnosti změny obsahu závazku za smlouvu toho typu podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., kterému vymezením obsahových znaků odpovídá (není-li stanoveno jinak).

Vycházíme-li z předpokladu, že cena je ve smlouvě se zákazníkem sjednaná jako cena jiná než fixní a současně smlouva nesplňuje obsahové znaky smlouvy typu A, F, G nebo H, pak se v období po oznámení nové ceny jedná buď o smlouvu typu B, nebo o smlouvu typu C. Pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 a po 7. září 2022 byla zákazníkovi pouze oznámena změna ceny, aniž by došlo k uzavření nové smlouvy nebo dodatku ke stávající smlouvě, pak podle § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. platí, že se jedná o smlouvu typu B. Naopak bylo-li cenové ujednání změněno na základě uzavření nové smlouvy nebo dodatku ke stávající smlouvě, pak se jedná o smlouvu typu C, neboť je nutné vycházet z nového data uzavření smlouvy (den sjednání dohody mj. o změně ceny elektřiny/plynu se podle § 3 odst. 2 věty druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. považuje za den uzavření smlouvy podle tohoto nařízení).

13. O jaký typ smlouvy se jedná, pokud smlouva byla uzavřena po 7. září 2022 s jinou cenou elektřiny/plynu než fixní, ale dodavatel elektřiny/plynu již většinu množství elektřiny/plynu zajistil před 7. září 2022?

Nejsou-li naplněny obsahové znaky smlouvy typu A, F, G nebo H, pak se jedná o smlouvu typu C. Jedním ze znaků smlouvy, které jsou rozhodné pro posouzení toho, do jakého typu smlouvy ve smyslu § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je možné smlouvu zařadit, je datum sjednání smlouvy se zákazníkem, nikoli však datum nákupu komodity. Určitou výjimku představuje ustanovení § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., podle kterého platí, že předcházela-li dohodě smluvních stran o celém obsahu smlouvy dohoda o ceně elektřiny/plynu nebo přijetí cenové nabídky zákazníkem, považuje se za den uzavření smlouvy podle tohoto nařízení tento dřívější den. Pokud by tedy např. cenová nabídka byla zákazníkem přijata před 7. září 2022, bylo by možné danou smlouvu považovat za smlouvu typu B.

14. Platí, že u smlouvy typu D se nerozlišuje, zda byla uzavřena před nebo po 7. září 2022? 

Pro zařazení smlouvy do smlouvy typu D nezáleží na tom, zda byla smlouva uzavřena před nebo po 7. září 2022, podstatné je jen to, zda je cena elektřiny/plynu sjednaná jako fixní. Den uzavření smlouvy je u smlouvy typu D rozhodný až pro určení jednotkového základu pro výpočet kompenzace – podle § 5 odst. 6 písm. a) nebo b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb.

15. V jakých typických případech se jedná o smlouvu typu E?

Podle § 3 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je smlouvou typu E „smlouva s fixní cenou elektřiny nebo plynu na období dodávky elektřiny nebo plynu nejdříve od 1. ledna 2023 a nejpozději do 31. prosince 2023 uzavřená se zákazníkem pro odběrné místo typu 1, popřípadě pro odběrné místo typu 2, pokud sjednané plnění podle smlouvy pro odběrné místo typu 1 zahrnuje rovněž dodávku elektřiny nebo plynu do odběrného místa typu 2 téhož zákazníka“. Vymezení tohoto typu smlouvy cílí na smlouvy, na jejichž základě je dodávána elektřina/plyn do více odběrných míst (např. poboček) jednoho zákazníka, z nichž některá odběrná místa jsou připojena na hladině nízkého napětí, alespoň jedno odběrné místo je však vždy připojené na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí.

16. Platí pravidlo podle § 3 odst. 2 věty druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. o změně dne uzavření smlouvy v případě uzavření dodatku ke smlouvě pro jakýkoliv dodatek k jakékoliv smlouvě? 

V zásadě ano, týká-li se dohoda smluvních stran některé ze změn smlouvy uvedených v § 3 odst. 2 větě druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Dané ustanovení současně obsahuje výjimku, kdy dochází-li na základě dodatku ke smlouvě pouze k rozšíření výčtu odběrných míst beze změny smlouvy v části týkající se ceny elektřiny nebo plynu nebo doby trvání závazku ze smlouvy, považuje se den sjednání dohody za den uzavření smlouvy pouze ve vztahu k těmto novým odběrným místům. Další výjimkou je pravidlo zakotvené v § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., podle kterého se smlouva typu D uzavřená do 7. září 2022, u níž v období po 7. září 2022 dojde ke změně trvání závazku ze smlouvy z doby určité na dobu neurčitou nebo ke změně fixní ceny elektřiny nebo plynu na cenu jinou než fixní (nehledě na to, zda na základě dodatku ke smlouvě, jednostranného právního jednání dodavatele elektřiny/plynu či např. ze zákona), považuje ode dne účinnosti změny obsahu závazku za smlouvu typu B.

17. Jaké „obsahové znaky“ mají být pro účely ustanovení § 3 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. posuzovány, případně s jakými vahami? 

Na mysli se mají obsahové znaky, jejichž prostřednictvím jsou vymezeny jednotlivé typy smluv v § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. - tj. typ cenového ujednání (fixní cena elektřiny/plynu, cena elektřiny/plynu jiná než fixní, cena elektřiny/plynu přímo závislá na ceně elektřiny/plynu na krátkodobých trzích s elektřinou/plynem), doba trvání závazku (na dobu určitou nebo neurčitou), období dodávky elektřiny/plynu, typ odběrného místa (odběrné místo typu 1 nebo 2) a způsob postupného nákupu elektřiny/plynu zákazníkem (v případě smluv typu F, G a H). Obdobně se za takový znak musí posuzovat i datum uzavření smlouvy, byť se formálně nejedná o obsahový znak, ale jedná se o kritérium určující typ smlouvy.

18. Jaký je z hlediska kompenzace dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu nejlepší postup při změně zákazníka v odběrném místě? 

Lze doporučit, aby – je-li to možné – byla při změně zákazníka v odběrném místě původní smlouva postoupena na nového zákazníka, a nikoliv aby byla uzavírána nová smlouva. V případě postoupení smlouvy dochází totiž toliko ke změně subjektu závazku, který však jako takový trvá dále s původním obsahem. Pokud je tedy smlouva postoupena, nemění se ani datum uzavření smlouvy ani jiný znak rozhodný pro kategorizaci smlouvy podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Naopak je-li uzavřena nová smlouva, je s tím pro dodavatele elektřiny/plynu spojeno riziko ekonomické ztráty, neboť při kategorizaci smlouvy podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. i následném způsobu výpočtu jednotkového základu pro výpočet kompenzace podle § 5 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je v takovém případě nutné vycházet z nového data uzavření smlouvy.

Jednotkový základ pro výpočet kompenzace (§ 5 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.)

1. Co se rozumí pod pojmy, se kterými pracuje při výpočtu jednotkového základu pro výpočet kompenzace u smlouvy typu C ustanovení § 5 odst. 5 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.? Má se „tržní spotovou cenou elektřiny/plynu“ na mysli skutečná nákupní cena dodavatele elektřiny/plynu?

Tržní spotová cena elektřiny je v § 2 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. definovaná jako „cena elektřiny dosažená v obchodní hodině na denním trhu organizovaném operátorem trhu v Kč/MWh“ a tržní spotová cena plynu je v § 2 písm. c) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. definovaná jako „cena plynu ve výši indexu organizovaného trhu s plynem EEX European Gas Spot Index pro plynárenský den pro obchodní zónu Česká republika EGSI CZ pro plyn v Kč/MWh“. Přirážky jsou pak uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a stanovenou cenou se rozumí zastropovaná cena podle § 3 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Za použití těchto hodnot se v případě smlouvy typu C na základě § 5 odst. 5 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vypočítá jednotkový základ pro výpočet kompenzace, ten se následně podle § 7 odst. 2 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vynásobí příslušným množstvím elektřiny v každé obchodní hodině, resp. množstvím plynu v každý plynárenský den za kalendářní měsíc a součet těchto součinů dává dohromady dílčí základ měsíční kompenzace za dané odběrné místo a daný typ smlouvy. Součet vypočítaných dílčích základů měsíční kompenzace za všechna odběrná místa a typy smluv podle § 7 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. snížený o přijatou mimořádnou zálohu za daný měsíc, a případně snížený o absolutní hodnotu měsíční kompenzace za předcházející měsíc, byla-li záporná, potom podle § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. dává dohromady měsíční kompenzaci za příslušný měsíc.

2. Lze mít za splněnou podmínku podle § 5 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., že měl dodavatel elektřiny/plynu k 31. říjnu 2022 zajištěn nákup elektřiny/plynu na bázi forwardových produktů nejméně na 80 % předpokládané spotřeby zákazníků se smlouvou typu B na rok 2023, pokud daný nákup elektřiny/plynu nezajistil dodavatel elektřiny/plynu sám, ale zajistil jej pro něj jiný dodavatel elektřiny/plynu?

Ano. Má-li dodavatel elektřiny/plynu na základě smlouvy uzavřené s jiným dodavatelem elektřiny/plynu sjednáno, že pro něj tento jiný dodavatel elektřiny/plynu uskuteční nákup elektřiny/plynu na bázi forwardových produktů v požadované výši (80 % předpokládané spotřeby zákazníků se smlouvou typu B na rok 2023) a ke stanovenému datu (do 31. října 2022) a tyto nákupy elektřiny/plynu jsou přímo určitelné jako nákupy pro daného dodavatele elektřiny/plynu, pak je splněna uvedená podmínka pro uplatnění zjednodušeného postupu pro určení jednotkového základu pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny/plynu.  

3. Jaká konkrétní výše referenční ceny elektřiny/plynu má být použita při výpočtu jednotkového základu pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny/plynu u smlouvy typu E podle § 5 odst. 7 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb.?

Referenční cena elektřiny/plynu pro smlouvy typu E podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. se určí podle data uzavření smlouvy (výběr řádku) a délky sjednané fixace ceny elektřiny/plynu (výběr sloupce).

4. Lze u smlouvy typu F nebo G aplikovat referenční koeficienty podle přílohy č. 3 nebo 4 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., i když smluvně sjednané koeficienty jsou vázané na jiný burzovní index?

Referenční koeficienty, se kterými pracují přílohy č. 3 a 4 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., nelze porovnávat s koeficienty vázanými na jiné burzovní indexy. U smlouvy typu F a G je vždy nutné splnit alespoň jednu ze dvou podmínek (přímé porovnání sjednaných koeficientů nebo ověření stanoveným výpočtem ceny) podle části B přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., resp. části A přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., aby se referenční cena elektřiny/plynu mohla rovnat sjednané ceně. Pokud ani jedna z uvedených podmínek splněna není, je nutné každý měsíc ověřovat, že sjednaná cena nepřesahuje referenční cenu vypočtenou postupem podle části C přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 5/20223 Sb., resp. části B přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 5/20223 Sb. V případě, že sjednaná cena přesahuje vypočtenou referenční cenu, určí se jednotkový základ pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny/plynu u smlouvy typu F a G uzavřené po 7. září 2022 do 31. prosince 2022 jako rozdíl vypočtené referenční ceny elektřiny/plynu a stanovené ceny elektřiny/plynu.

5. Platí, že se v případě dodávky plynu, v souvislosti s níž vzniká dodavateli plynu povinnost zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, aplikují vyšší přirážky k ceně plynu podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. než v případě dodávky plynu, v souvislosti s níž dodavateli plynu povinnost zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu nevzniká?

Ano. V případě dodávky plynu, v souvislosti s níž vzniká dodavateli plynu povinnost zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, jsou tyto náklady dodavatele plynu zohledněny v příslušných přirážkách k ceně plynu podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb.

Kalkulační propočet ceny elektřiny nebo plynu pro účely měsíční kompenzace (§ 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.)

1. Je již dostupný detailní popis postupu při kalkulačním propočtu ceny elektřiny/plynu pro účely měsíční kompenzace?

Metodika kalkulačního propočtu ceny elektřiny nebo plynu pro účely měsíční kompenzace podle § 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zatím zpracována nebyla.

2. Určí se kalkulační propočet ceny elektřiny/plynu podle § 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. jako průměr jednotkových čistých předpokládaných ročních nákladů na nákup elektřiny nebo plynu pro všechny zákazníky se smlouvou typu B?

Ne, nelze průměrovat jednotkové čisté předpokládané roční náklady na nákup elektřiny nebo plynu mezi zákazníky se smlouvou typu B, kteří mají cenu elektřiny/plynu sjednanou odkazem na různé ceníky. Kalkulační propočet ceny elektřiny/plynu se tedy určí jednotlivě vždy pro skupinu zákazníků se smlouvou typu B s cenou elektřiny/plynu sjednanou odkazem na stejný ceník.

3. Ustanovení § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. pracuje s „předpokládanými ročními náklady a tržbami souvisejícími s vypořádáním obchodů“. Vzhledem k tomu, že se tyto údaje mění v čase, mají se při kalkulačním propočtu ceny elektřiny/plynu pro účely měsíční kompenzace použít údaje k 7. září 2022?

Pro daný měsíc se použije vždy aktuálně známý odhad podle toho, jak se vyvíjí ceny nakupované elektřiny/plynu a spotřeba. Toto pravidlo vyplývá z § 6 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., podle kterého „do tržeb souvisejících s vypořádáním obchodů patří také výnosy z prodeje elektřiny nebo plynu po 7. září 2022 v rámci daného produktového portfolia s respektováním změny velikosti portfolia bez vícenákladů na odchylku“. Z uvedeného vyplývá, že při výpočtu měsíční kompenzace po dubnu 2023 (za období ledna až března 2023 je možné použít jeden kalkulační propočet, protože se měsíční kompenzace za tyto měsíce počítá až v dubnu 2023) se kalkulační propočet provádí každý měsíc při výpočtu měsíční kompenzace.    

4. Jak má při kalkulačním propočtu ceny elektřiny pro účely měsíční kompenzace podle § 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. postupovat výrobce elektřiny dodávající do místa spotřeby elektřinu prostřednictvím přímého vedení, který z povahy věci nemá žádné „náklady na nákup elektřiny“?

Podle § 5 odst. 12 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. platí, že jednotkový základ pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení se určí v závislosti na typu smlouvy přiměřeně podle § 5 odst. 2 až 10 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Slovo „přiměřeně“ vyjadřuje volnější vztah mezi ustanovením § 5 odst. 12 a § 5 odst. 2 až 10 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Pro kalkulační propočet ceny elektřiny pro účely měsíční kompenzace podle § 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. v případě výrobce elektřiny dodávajícího do místa spotřeby elektřinu prostřednictvím přímého vedení to konkrétně znamená, že namísto „nákladů na nákup elektřiny“ použije hodnotu nákladů na výrobu elektřiny.

Výpočet dílčího základu měsíční kompenzace (§ 7 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.)

1. Jak se postupuje při výpočtu měsíční kompenzace?

Nejprve se v závislosti na typu smlouvy a odběrného místa, resp. místa spotřeby určí podle § 5 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. jednotkový základ pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny/plynu. Za použití jednotkového základu v Kč/MWh se následně postupem podle § 7 odst. 2 anebo 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vypočítá dílčí základ měsíční kompenzace za dané odběrné místo / místo spotřeby a typ smlouvy a dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance v Kč. Poté se postupem podle § 7 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vypočítá dílčí základ měsíční kompenzace za všechna odběrná místa / místa spotřeby se stejným typem smlouvy a dodávkou elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance opět v Kč. Součet dílčích základů měsíční kompenzace za všechna odběrná místa / místa spotřeby se stejným typem smlouvy a dodávkou elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance, případně snížený o přijatou mimořádnou zálohu za daný měsíc a o absolutní hodnotu měsíční kompenzace za předcházející měsíc, byla-li záporná, nakonec podle § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. určuje celkovou výši měsíční kompenzace dodavatele elektřiny/plynu.

2. Jak konkrétně má být podle § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanovena měsíční spotřeba elektřiny/plynu u odběrných míst s měřením typu C?

Ustanovení § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. záměrně stanoví využití měsíčních dat pro vyhodnocení odchylek, aby bylo možné využít známá data, a Energetický regulační úřad případně mohl provést kontrolu. Vypořádání rozdílu mezi skutečně odebraným množstvím elektřiny/plynu a měsíční verzí dat V1 bude předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná zhruba v polovině roku 2023. Záměrem je, aby veškeré rozdíly byly vypořádány do konce dubna 2024.

Konkrétní postup stanovení měsíční spotřeby elektřiny/plynu u odběrných míst s měřením typu C je následující: Výpočet vychází pouze z odhadu roční spotřeby daného odběrného místa evidovaného v systému OTE, a.s. (skutečná data z měsíčních odečtů nelze použít, neboť by pak docházelo ke směšování údajů z odhadovaných a skutečných údajů a byla by ztížena možnost kontroly). Z odhadované roční spotřeby se následně určí spotřeba pro odběrné místo a konkrétní hodinu (v případě elektřiny), resp. den (v případě plynu), a to pomocí přepočtených typových diagramů dodávky a koeficientu zbytkového diagramu určeného pro síť evidovanou u odběrného místa.

3. Co se rozumí „dodávkou za místo spotřeby“ podle § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.?

Ustanovení § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. nepracuje s pojmem „dodávka za místo spotřeby“, ale „dílčí základ měsíční kompenzace … za místo spotřeby“. Ustanovení § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. navazuje na ustanovení § 5 odst. 12 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., které určuje způsob výpočtu „jednotkového základu pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení“, jehož výsledkem je tedy x Kč/MWh. Za použití jednotkového základu v Kč/MWh se následně postupem podle § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vypočítá dílčí základ měsíční kompenzace za dané místo spotřeby (jednotkový základ pro výpočet kompenzace se u jednotlivých míst spotřeby může lišit v závislosti na typu smlouvy) v Kč a poté se postupem podle § 7 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vypočítá dílčí základ měsíční kompenzace za všechna místa spotřeby se stejným typem smlouvy (příp. i za všechna odběrná místa se stejným typem smlouvy, dodává-li výrobce elektřiny některým zákazníkům elektřinu nikoliv prostřednictvím přímého vedení, ale jako obchodník s elektřinou nakupující elektřinu na trhu, přičemž zákazník tuto elektřinu v odběrném místě odebírá ze soustavy) opět v Kč. Součet dílčích základů měsíční kompenzace za všechna místa spotřeby / odběrná místa se stejným typem smlouvy, případně snížený o přijatou mimořádnou zálohu za daný měsíc a o absolutní hodnotu měsíční kompenzace za předcházející měsíc, byla-li záporná, nakonec podle § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. určuje celkovou výši měsíční kompenzace výrobce elektřiny.

4. Má se v případě výroby elektřiny z černého uhlí z kombinované výroby elektřiny a tepla počítat dílčí základ měsíční kompenzace dodávky elektřiny z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení za místo spotřeby podle § 7 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 5/2023 Sb., nebo se má použít hodnota 0, která je výsledkem výpočtu podle § 7 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb.?

Pokud je výsledkem rozdílu stropu tržního příjmu / hodnoty podle přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a stanovené ceny elektřiny 0, nejedná se sice technicky vzato o „kladný rozdíl“, se kterým počítá § 7 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb., smyslem ustanovení však skutečně bylo, aby, pokud výsledkem výpočtu podle § 7 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je 0, byla tato hodnota brána jako nižší z hodnot pro dílčí základ měsíční kompenzace za místo spotřeby. Jinými slovy, smyslem je, aby v tomto případě kompenzace výrobci elektřiny poskytovaná nebyla. Hodnota 5 000 Kč/MWh pro výrobu elektřiny z černého uhlí z kombinované výroby elektřiny a tepla uvedená v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vyjadřuje totiž limitní nákladovou cenu (s přiměřeným ziskem) pro takové výrobny elektřiny, tj. cenu, která by měla pokrývat náklady výrobce elektřiny na výrobu elektřiny a přiměřený zisk, a proto nelze dojít k závěru, že by se v tomto případě měla jako dílčí základ měsíční kompenzace za místo spotřeby použít hodnota vypočítaná podle § 7 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 5/2023 Sb.  

Žádost o úhradu měsíční kompenzace (§ 10 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.)

1. Musí každý dodavatel elektřiny/plynu podávat žádost o úhradu měsíční kompenzace s náležitostmi podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a současně uvádět údaje podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb.?

Žádost o úhradu měsíční kompenzace je oprávněn podat každý dodavatel elektřiny/plynu, který dodává elektřinu/plyn do odběrného místa nebo místa spotřeby za stanovenou cenu. 

Žádost o úhradu měsíční kompenzace má podobu podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a společně s ní dodavatel elektřiny/plynu předává OTE, a.s. údaje v operátorem trhu stanoveném formátu podle přílohy č. 8 anebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Příloha č. 8 a příloha č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. konkrétně stanoví seznam údajů poskytovaných dodavatelem elektřiny/plynu samostatně za dodávky elektřiny a plynu pro ta odběrná místa / místa spotřeby, do nichž v daném měsíci dodával elektřinu/plyn za stanovenou cenu, zvlášť za každý typ a podkategorii smlouvy, a případně i za dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance. Strukturace údajů o dodávkách elektřiny/plynu v příloze č. 8 a příloze č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vychází z přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., která je agregovanou podobou údajů uvedených v příloze č. 8 a příloze č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. (přičemž příloha č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. obsahuje navíc údaje za ta odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodavatel elektřiny/plynu nedodává elektřinu/plyn za stanovenou cenu).

Současně platí, že pokud dodavatel elektřiny/plynu dodává více zákazníkům elektřinu/plyn za cenu sjednanou s odkazem na stejný ceník, v jednom regionu typového diagramu a ve stejné třídě typového diagramu dodávky v elektroenergetice, resp. ve stejné distribuční síti v plynárenství, pak i detailní údaje podle přílohy č. 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vyplňuje agregovaně (viz také poznámku pod čarou č. 1 v příloze č. 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb.).

Dále také viz otázka č. 14.

2. Musí být v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně s žádostí o úhradu měsíční kompenzace uvedeny i údaje za ta odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodavatel elektřiny/plynu v daném měsíci dodával elektřinu/plynu nikoliv za stanovenou, ale za sjednanou cenu? 

Ne. Žádost o úhradu měsíční kompenzace musí obsahovat údaje za všechna odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodavatel elektřiny/plynu v daném měsíci dodával elektřinu/plyn za stanovenou cenu, a v souladu s § 10 odst. 4 písm. e), resp. odst. 5 písm. e) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. i některé údaje za odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodával elektřinu/plyn za sjednanou cenu, zatímco v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně s žádostí o úhradu měsíční kompenzace dodavatel elektřiny/plynu v souladu s § 10 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. uvádí jen údaje za odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodával elektřinu/plyn za stanovenou cenu.

3. Uvádějí se v žádosti o úhradu měsíční kompenzace údaje za jednotlivá odběrná místa nebo vždy souhrnně za typ odběrného místa / místa spotřeby a typ smlouvy?

Žádost o úhradu měsíční kompenzace má podobu podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a společně s ní dodavatel elektřiny/plynu předává OTE, a.s. údaje podle přílohy č. 8 anebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Příloha č. 8 a příloha č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. konkrétně stanoví seznam údajů poskytovaných dodavatelem elektřiny/plynu samostatně za dodávky elektřiny a plynu pro ta odběrná místa / místa spotřeby, do nichž v daném měsíci dodával elektřinu/plyn za stanovenou cenu, zvlášť za každý typ a podkategorii smlouvy, a případně i za dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance. Strukturace údajů o dodávkách elektřiny/plynu v příloze č. 8 a příloze č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vychází z přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., která je agregovanou podobou údajů uvedených v příloze č. 8 a příloze č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. (přičemž příloha č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. obsahuje navíc údaje za ta odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodavatel elektřiny/plynu nedodává elektřinu/plyn za stanovenou cenu).

Současně platí, že pokud dodavatel elektřiny/plynu dodává více zákazníkům elektřinu/plyn za cenu sjednanou s odkazem na stejný ceník, v jednom regionu typového diagramu a ve stejné třídě typového diagramu dodávky v elektroenergetice, resp. ve stejné distribuční síti v plynárenství, pak i detailní údaje podle přílohy č. 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vyplňuje agregovaně (viz také poznámku pod čarou č. 1 v příloze č. 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb.).

4. Žádost o úhradu měsíční kompenzace se podává každý měsíc, ale u odběrných míst s roční periodou odečtu nejsou známé skutečné údaje o spotřebě elektřiny/plynu. Jaké údaje se mají při vyplnění žádosti o úhradu měsíční kompenzace použít a jak bude řešen rozdíl oproti skutečným údajům?

Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. v § 7 odst. 1 stanoví, jaká výše spotřeby elektřiny/plynu je základem pro výpočet dílčího základu měsíční kompenzace. V případě odběrných míst s neprůběhovým měřením určí dodavatel elektřiny nebo plynu pro odběrné místo množství elektřiny v obchodní hodině nebo množství plynu v plynárenském dni z údajů pro stanovení spotřeby elektřiny nebo plynu daného odběrného místa použité pro měsíční vyhodnocení odchylek.  V praxi je tedy nezbytné použít tato data, a to jak za odběrná místa odečítaná měsíčně, tak za odběrná místa s ročním cyklem odečtu a výpočtem měsíční spotřeby elektřiny/plynu na základě předpokládané/plánované roční spotřeby a typových diagramů dodávky.

 

Rozdíly mezi údaji použitými v rámci měsíčního vyhodnocení odchylek  a případnými opravami v rámci tzv. závěrečného měsíčního vyhodnocení odchylek, a zejména pak rozdíl u clearingu za skutečné odečty ročně odečítaných odběrných míst nejsou v nařízení vlády č. 5/2023 Sb. v tuto chvíli řešeny a budou spolu s nastavením závěrečného vypořádání kompenzací předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná přibližně v polovině roku 2023.  

5. Musí být v žádosti o úhradu měsíční kompenzace uvedeny i údaje za ta odběrná místa, která snižují výslednou výši kompenzace?

Ano, žádost o úhradu měsíční kompenzace musí obsahovat údaje za všechna odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodavatel elektřiny/plynu v daném měsíci dodával elektřinu/plyn za stanovenou cenu, a v souladu s § 10 odst. 4 písm. e), resp. odst. 5 písm. e) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. i některé údaje za odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodával elektřinu/plyn za sjednanou cenu.

6. Pokud je sjednaná cena elektřiny/plynu ve stejné výši jako stanovená cena, mají být údaje za daná odběrná místa / místa spotřeby uvedeny v žádosti o úhradu měsíční kompenzace podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. i v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně se žádostí o úhradu měsíční kompenzace?

Pokud je cena elektřiny/plynu skutečně sjednaná ve stejné výši jako stanovená cena, pak v daném případě dodavatel elektřiny/plynu nedodává do odběrných míst / míst spotřeby elektřinu/plyn za stanovenou, ale za sjednanou cenu. Stanovená cena elektřiny/plynu totiž podle § 19e odst. 1 energetického zákona platí za ujednanou, jen pokud je sjednaná cena elektřiny/plynu vyšší než stanovená cena. To znamená, že dodavatel elektřiny/plynu uvádí údaje za daná odběrná místa / místa spotřeby v souladu s § 10 odst. 4 písm. e), resp. odst. 5 písm. e) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. jen v žádosti o úhradu měsíční kompenzace podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., ne už v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně se žádostí o úhradu měsíční kompenzace.

7. Pokud je ve smlouvě sjednaná spotová cena elektřiny/plynu a průměrná cena elektřiny/plynu za měsíc je nižší než stanovená cena, mají být údaje za daná odběrná místa / místa spotřeby uvedeny v žádosti o úhradu měsíční kompenzace podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. i v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně se žádostí o úhradu měsíční kompenzace?    

V případě spotových produktů se sice v souladu s § 19e odst. 2 energetického zákona vyhodnocuje to, zda je dodávka elektřiny/plynu realizována za stanovenou nebo sjednanou cenu, až po skončení zúčtovacího období, které může být různě dlouhé, avšak § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanoví, že pro účely výpočtu dílčího základu měsíční kompenzace se posuzuje, zda bylo dodáváno za stanovenu cenu, za každý kalendářní měsíc (§ 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanoví toto pravidlo výslovně jen pro odběrná místa typu 2, neboť u odběrných míst typu 1 je zúčtovacím obdobím v praxi právě kalendářní měsíc). To znamená, že pro účely výpočtu kompenzace v uvedeném případě dodavatel elektřiny/plynu v daném měsíci nedodával elektřinu/plyn za stanovenou, ale za sjednanou cenu, a proto údaje za daná odběrná místa / místa spotřeby uvádí v souladu s § 10 odst. 4 písm. e), resp. odst. 5 písm. e) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. jen v žádosti o úhradu měsíční kompenzace podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., ne už v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně se žádostí o úhradu měsíční kompenzace.

8. Podle vysvětlivek u přílohy č. 7 a 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. se mají počty odběrných míst za jednotlivé typy a podkategorie smluv uvádět podle stavu k prvnímu dni v měsíci. V takovém případě ovšem nebudou vykazované počty odběrných míst odpovídat skutečnému počtu odběrných míst, za něž bude dodavatel elektřiny/plynu žádat o úhradu měsíční kompenzace. Je to takto v pořádku? 

Ano, při přípravě přílohy č. 7 a 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. byl vzat v potaz fakt, že vykazované počty odběrných míst nebudou odpovídat skutečnému počtu odběrných míst, za něž bude dodavatel elektřiny/plynu žádat o úhradu měsíční kompenzace.

9. Uvádí se v žádosti o úhradu měsíční kompenzace v případě smlouvy typu A vážený průměr cen elektřiny/plynu nebo pro každé odběrné místo jednotlivé hodinové/denní ceny, které převyšují stanovenou cenu? 

V případě spotových produktů se sice v souladu s § 19e odst. 2 energetického zákona vyhodnocuje to, zda je dodávka elektřiny/plynu realizována za stanovenou nebo sjednanou cenu, až po skončení zúčtovacího období, které může být různě dlouhé, avšak § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanoví, že pro účely výpočtu dílčího základu měsíční kompenzace se posuzuje, zda bylo dodáváno za stanovenu cenu, za každý kalendářní měsíc (§ 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanoví toto pravidlo výslovně jen pro odběrná místa typu 2, neboť u odběrných míst typu 1 je zúčtovacím obdobím v praxi právě kalendářní měsíc). To znamená, že pro účely výpočtu kompenzace uvádí dodavatel elektřiny/plynu v žádosti o úhradu měsíční kompenzace podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a, je-li průměrná cena za měsíc vyšší než stanovená cena, i v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně se žádostí o úhradu měsíční kompenzace jako sjednanou cenu vážený měsíční průměr spotových cen elektřiny/plynu a sjednaných přirážek, kde vahami jsou spotřeba elektřiny v jednotlivých hodinách, resp. spotřeba plynu v jednotlivých dnech.

10. Má dodavatel elektřiny/plynu podávat žádost o úhradu měsíční kompenzace, i když je součet dílčích základů měsíční kompenzace za odběrná místa a typy smluv a dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance a za všechna místa spotřeby záporný?

Pokud je součet dílčích základů měsíční kompenzace za všechna odběrná místa a typy smluv a dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance a za všechna místa spotřeby, do kterých je dodávána elektřina z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení, záporný, resp. pokud je tato hodnota za daný měsíc sice kladná, ale po započtení záporné kumulované měsíční kompenzace za předcházející měsíc (nepodal-li dodavatel elektřiny/plynu žádost o úhradu měsíční kompenzace za více předcházejících měsíců, potom kumulovaná měsíční kompenzace za předcházející měsíc zahrnuje případné záporné kompenzace za více předcházejících měsíců) záporná, dodavatel/elektřiny plynu z povahy věci o úhradu měsíční kompenzace nežádá, ale postupuje podle ustanovení § 10 odst. 7 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Podá-li přesto dodavatel elektřiny/plynu žádost o úhradu měsíční kompenzace se zápornou hodnotou, OTE, a.s., k ní nepřihlíží.

11. Nicméně v dalších měsících musí dodavatel elektřiny nebo plynu, pokud podá žádost o úhradu měsíční kompenzace s kladnou částkou, poskytnout v operátorem trhu stanoveném formátu údaje dílčích základů měsíční kompenzace za odběrná místa a typy smluv a dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance a za všechna místa spotřeby i za měsíce, za které žádost dříve nepodal nebo se k ní nepřihlíželo (viz otázka č. 14).Pokud dodavatel elektřiny/plynu udělá v žádosti o úhradu měsíční kompenzace nebo v podkladu zasílaném společně s žádostí o úhradu měsíční kompenzace chybu, může ji nějak opravit? 

Oprava se provede až v závěrečném vypořádání kompenzací. Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. nepočítá se zasíláním opravných žádostí o úhradu měsíční kompenzace. V případě, kdy ERÚ vyjádřil pochybnosti k žádosti o úhradu měsíční kompenzace nebo k podkladu zasílaném společně s žádostí o úhradu měsíční kompenzace, lze chybu napravit postupem dle nařízení vlády č. 5/2023 Sb. v rámci nové žádosti.

12. Jaký je postup při žádosti o úhradu měsíční kompenzace, pokud do odběrného místa dodávají elektřinu/plyn dva dodavatelé elektřiny/plynu?   

Žádost o úhradu měsíční kompenzace je oprávněn podat každý dodavatel elektřiny/plynu, který dodává elektřinu/plyn do odběrného místa / místa spotřeby za stanovenou cenu. Nezáleží tedy na tom, zda do odběrného místa / místa spotřeby zákazníka dodává elektřinu/plyn ještě další dodavatel elektřiny/plynu, nebo nikoliv.

13. Jaký je postup při vypořádání mimořádné zálohy na kompenzaci?   

Mimořádná záloha, pokud bylo o ní dodavatelem elektřiny nebo plynu zažádáno, by měla být vypořádána v rámci žádosti o měsíční kompenzaci za příslušný měsíc (leden, únor nebo březen 2023). V případě, že měsíční kompenzace za leden, únor nebo březen 2023 podle § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. nabude záporné hodnoty, tedy mimořádná záloha převyšuje hodnotu měsíční kompenzace, o kterou by obchodník s elektřinou nebo plynem žádal, pokud by mu mimořádná záloha pro příslušný měsíc nebyla poskytnuta, obchodník s elektřinou nebo plynem vrátí absolutní hodnotu měsíční kompenzace za příslušný měsíc, nejvýše však ve výši mimořádné měsíční zálohy za příslušný měsíc, a to do 28. dubna 2023.   

Pokud dodavatel elektřiny nebo plynu nepodá do 24. dubna 2023 žádost o úhradu měsíční kompenzace za leden, únor nebo březen 2023, ale byla mu poskytnuta mimořádná záloha na měsíční kompenzaci za příslušný měsíc, obchodník s elektřinou nebo plynem je povinen vypořádání mimořádné zálohy provést tak, že vrátí poskytnutou mimořádnou zálohu za příslušný měsíc operátorovi trhu, a to do 28. dubna 2023.

V případě, že ERÚ sdělí pochybnosti o správnosti výpočtu a měsíční kompenzace za leden, únor nebo březen 2023 podle § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. nabude záporné hodnoty, tedy mimořádná záloha převyšuje hodnotu měsíční kompenzace, o kterou by obchodník s elektřinou nebo plynem žádal, pokud by mu mimořádná záloha pro příslušný měsíc nebyla poskytnuta, dodavatel elektřiny nebo plynu vrátí zbývající část absolutní hodnoty měsíční kompenzace za příslušný měsíc, nejvýše však ve výši mimořádné měsíční zálohy za příslušný měsíc, a to do 5 pracovních dnů od uplynutí lhůty pro ověření údajů z žádosti o úhradu měsíční kompenzace. Nepodá-li dodavatel elektřiny nebo plynu novou žádost do 22. května 2023, dodavatel elektřiny nebo plynu vrátí zbývající část absolutní hodnoty měsíční kompenzace za příslušný měsíc, nejvýše však ve výši mimořádné měsíční zálohy za příslušný měsíc do 22. května 2023.

V případě, že ERÚ zakáže poskytnutí úhrady měsíční kompenzace zčásti nebo zcela, vrátí dodavatel elektřiny nebo plynu poskytnutou mimořádnou zálohu za příslušný měsíc operátorovi trhu nebo její zbývající část mimořádné zálohy do 5 pracovních dnů od doručení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

Vrácení dodavatel elektřiny nebo plynu provede na bankovní účet OTE, a.s., ze kterého mimořádnou zálohu obdržel.

14. Jaký je postup při podávání žádosti v případě, pokud obchodník s elektřinou nebo plynem nepodá žádost o úhradu měsíční kompenzace za jeden nebo více po sobě následujících kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, ze který žádá o kompenzaci?   

Pokud obchodník s elektřinou nebo plynem nepodá žádost o úhradu měsíční kompenzace za jeden nebo více po sobě následujících kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, za který obchodník s elektřinou nebo plynem podává žádost o úhradu měsíční kompenzace, musí poskytnout údaje podle §10, odstavce 7 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. za předcházející měsíce jednotlivě za každý měsíc zvlášť, i v případě, že za tyto předcházející měsíce kompenzaci nežádá, a to způsobem vyplnění příslušného formuláře v systému Operátora trhu dle specifikace zveřejněné Operátorem trhu.

15. Má operátor trhu do výpočtu výše dotace na kompenzaci, o kterou žádá ministerstvo podle § 12, odst. 2 Nařízení č. 5/2023, zahrnovat měsíční kompenzace, které nabyly záporné hodnoty z důvodů vrácení mimořádných záloh?    

Operátor trhu žádá za uplynulý kalendářní měsíc ministerstvo o dotaci na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu měsíčních kompenzací ve výši součtu všech kladných hodnot měsíčních kompenzací obchodníků s elektřinou a plynem, kteří podali žádost za kalendářní měsíc podle § 10 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Záporné hodnoty kompenzací, kdy mimořádná záloha za příslušný měsíc převýšila součet dílčích základů měsíční kompenzace navýšených o DPH, operátor trhu vrátí ministerstvu poté, co obchodníci s elektřinou a plynem tyto finanční prostředky uhradí na bankovní účet operátora trhu.

Provozovatel lokální distribuční soustavy jako dodavatel elektřiny/plynu

1. Má na kompenzaci dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu právo i dodavatel elektřiny/plynu, který je současně provozovatelem lokální distribuční soustavy a sám odebírá elektřinu/plyn, které následně dodává dále svým zákazníkům, za stanovenou cenu?

Žádost o úhradu měsíční kompenzace je oprávněn podat každý dodavatel elektřiny/plynu, který dodává elektřinu/plyn do odběrného místa nebo místa spotřeby za stanovenou cenu. Předně však provozovatel lokální distribuční soustavy, který nakupuje elektřinu/plyn za účelem jejich dodávky svým zákazníkům, nemá právo na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu vůči svému dodavateli elektřiny/plynu, neboť v takovém případě provozovatel lokální distribuční soustavy není zákazníkem, který by nakupoval elektřinu/plyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místě, ale vystupuje jako obchodník s elektřinou/plynem. Provozovatel lokální distribuční soustavy má právo na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu elektřiny/plynu jen v rozsahu své vlastní spotřeby ve svých vlastních odběrných místech.

2. Má na kompenzaci dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu právo i zákazník, který odebírá elektřinu/plyn a následně je dodává dále svým zákazníkům za stanovenou cenu, pokud v budoucnu získá licenci na distribuci elektřiny/plynu?

Žádost o úhradu měsíční kompenzace je oprávněn podat každý dodavatel elektřiny/plynu, který dodává elektřinu/plyn do odběrného místa nebo místa spotřeby za stanovenou cenu. V daném případě však zákazník podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. g), resp. § 62 odst. 1 písm. f) energetického zákona nakoupenou komoditu odebranou ze soustavy pouze tzv. přeúčtovává dalším osobám. Tyto další osoby tak nejsou zásobeny z (lokální) distribuční soustavy, nejedná se o dodávky elektřiny/plynu do odběrného místa, a proto tyto další osoby nemají právo na dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu, v důsledku čehož ani zákazník, který jim elektřinu/plyn přeúčtovává, nemá právo na kompenzaci dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu. Dojde-li v budoucnu k jinému nastavení vztahů, nebude to mít vliv na již uskutečněné dodávky elektřiny/plynu.

Jinými slovy, kompenzace se vztahují pouze na dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu realizované dodavatelem elektřiny/plynu, nikoliv na přeúčtování odebrané elektřiny/plynu.

 

Závěrečné vypořádání kompenzací

1. Jak se bude v závěrečném vypořádání kompenzací pracovat s kalkulačním propočtem ceny/elektřiny pro účely měsíční kompenzace?

Mechanismus závěrečného vypořádání kompenzací zatím není upravený, bude předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná přibližně v polovině roku 2023. V závěrečném vypořádání kompenzací se bude posuzovat celé období, ve kterém dodavatel elektřiny/plynu dodával elektřiny/plyn zákazníkům za stanovenou cenu.

2. Bude se při závěrečném vypořádání kompenzací dorovnávat případná ztráta dodavatele elektřiny/plynu, případně bude muset dodavatel elektřiny/plynu vracet rozdíl, pokud celková suma poskytnutých kompenzací bude převyšovat jeho náklady na pořízení elektřiny/plynu?

Mechanismus závěrečného vypořádání kompenzací zatím není upravený, bude předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná přibližně v polovině roku 2023.

V obecné rovině se však nepředpokládá, že by závěrečné vypořádání kompenzací mělo spočívat ve vyrovnání skutečných nákladů dodavatele elektřiny/plynu na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu, ale mělo by představovat vypořádání uhrazených měsíčních kompenzací a upřesnění spotřeby v odběrných místech podle hodnot spotřeby použitých pro závěrečné měsíční vypořádání odchylek.

3. Ve smlouvě se zákazníkem je sjednáno, že po skončení roku 2023 dojde ke zpětnému upřesnění ceny za dodávku elektřiny/plynu (podle skutečné výše nákladů), která se uplatní na veškeré dodávky elektřiny/plynu v roce 2023. V závislosti na výsledné ceně elektřiny/plynu – bude možné podat zpětně žádost o dodatečnou kompenzaci, případně bude dodavateli elektřiny/plynu vznikat povinnost vrátit část obdržené kompenzace?

V uvedeném případě se jedná o velmi specifický typ smlouvy. Pokud budou splněny podmínky § 5 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. (tj musí se navýšit hodnoty podle písm. a) nebo c) maximálně do výše ceny podle písm. b)), tak při závěrečném vypořádání kompenzací bude vypořádávaný i rozdíl mezi předběžnou a výslednou cenou a bude provedeno i samotné posouzení, která z cen uvedených v § 5 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. (referenční, smluvní, určená podle kalkulačního propočtu) se použije pro výpočet kompenzace. Pokud by po konci roku 2023 došlo naopak ke zpětnému snížení ceny, bude dodavatel elektřiny/plynu povinen zpětně přepočítat poskytnutou kompenzaci a případný rozdíl vrátit. Konkrétní postupy a termíny pro oba případy budou předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná přibližně v polovině roku 2023.    

4. Jaký bude postup v případě, že při závěrečném vypořádání kompenzací vyjde záporná hodnota celkové výše kompenzace?

Mechanismus závěrečného vypořádání kompenzací zatím není upravený, bude předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná přibližně v polovině roku 2023.

Povinnost odvodu DPH

1. Vztahuje se na kompenzace poskytované dodavatelům elektřiny/plynu podle nařízení vlády č. 5/2023 Sb. povinnost odvodu DPH?

Ano, kompenzace poskytované dodavatelům elektřiny/plynu podle nařízení vlády č. 5/2023 Sb. podléhají povinnosti odvodu DPH podle zákona o DPH. Problematika DPH byla projednaná s Ministerstvem financí, které zaujalo stanovisko, že kompenzace poskytované dodavatelům elektřiny/plynu jsou ve smyslu zákona o DPH úplatou od třetí osoby přijatou v souvislosti s původním dodáním elektřiny/plynu zákazníkům. Přijetím kompenzace dochází ke změně základu daně (jeho navýšení) ve smyslu ustanovení § 42 zákona o DPH. V případě, že příjemcem plnění je konečný spotřebitel a dodání proběhlo v běžném daňovém režimu, pak dodavatel elektřiny/plynu výši celkové kompenzace zatíží daní na výstupu. Ovšem ve vztahu mezi OTE, a.s., a dodavatelem elektřiny/plynu při výplatě kompenzace k poskytování zdanitelného plnění ve smyslu zákona o DPH nedochází. Dodavatel elektřiny nebo plynu ani OTE, a.s., si vzájemně při výplatě kompenzace nevystavují daňové doklady. OTE, a.s., vystavuje pouze zúčtovací doklad pro účely účetnictví.

2. Vztahuje se povinnost odvodu DPH i na mimořádnou zálohu na měsíční kompenzaci?

Ano, platí stejný režim jako pro odvod DPH z měsíční kompenzace.

3. Jak se postupuje při odvodu DPH z poskytnuté kompenzace v případě zahraničního dodavatele elektřiny/plynu (neusazeného v ČR), jehož dodávky energií zákazníkům jsou účtovány v tzv. režimu reverse charge?

Poskytnutá kompenzace bude z hlediska DPH podléhat stejnému režimu jako dodání elektřiny/plynu finálnímu zákazníkovi, tj. tzv. reverse charge režimu. DPH k měsíční kompenzaci bude dopočítávat a vyplňovat sám dodavatel elektřiny/plynu v žádosti o úhradu měsíční kompenzace.  Ve vztahu mezi OTE, a.s., a dodavatelem elektřiny/plynu při výplatě kompenzace k poskytování zdanitelného plnění ve smyslu zákona o DPH nedochází. Dodavatel elektřiny nebo plynu ani OTE, a.s., si vzájemně při výplatě kompenzace nevystavují daňové doklady. OTE, a.s., vystavuje pouze zúčtovací doklad pro účely účetnictví.  

Nařízení vlády č. 463/2022 Sb.

1. Co se rozumí „jednotkovou výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě“?

Jednotková výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě v Kč/MWh je vymezena v § 8 odst. 1 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. jako „rozdíl mezi výší ceny elektřiny pro vyhodnocení ceny za nedodržení účiníku, kterou stanoví Energetický regulační úřad pro provozovatele distribuční soustavy cenovým předpisem upravujícím ceny za související službu v elektroenergetice a ostatní regulované ceny pro rok 2023, a stanovené ceny elektřiny na ztráty podle § 3 odst. 1“. Ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. pak odkazuje na „výši ceny elektřiny v Kč/MWh pro vyhodnocení ceny za nedodržení účiníku stanovené pro provozovatele distribuční soustavy cenovým předpisem upravujícím ceny za související službu v elektroenergetice a ostatní regulované ceny pro rok 2022“. Jinými slovy, jednotková výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě se rovná rozdílu mezi cenou za nedodržení účiníku stanovenou pro rok 2023 a pro rok 2022.

Pro doplnění uvádíme, že v případě dodávky plynu na ztráty se jednotková výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky plynu na ztráty plynu v distribuční soustavě určí odlišně, a sice v souladu s § 8 odst. 3 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. jako „rozdíl mezi výší ceny plynu na ztráty plynu v distribuční soustavě sjednané provozovatelem distribuční soustavy pro dodávky plynu na ztráty plynu pro příslušný kalendářní měsíc, nejvýše však 2 550 Kč/MWh, a výší stanovené ceny plynu na ztráty plynu v distribuční soustavě podle § 3 odst. 3“.

2. Jaký je postup při výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v případě, že jednotková výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě určená podle § 8 odst. 1 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. je vyšší než sjednaná cena?

V současnosti platí úprava podle § 8 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. Vzhledem však k výraznému poklesu ceny elektřiny na trhu v porovnání s podzimem 2022 a vzhledem k tomu, že někteří dodavatelé elektřiny dodávající elektřinu na ztráty neměli nakoupenou elektřinu podle oceňovacího vzorce uvažovaného Energetickým regulačním úřadem při stanovení regulované ceny služby distribuční soustavy, bude pro následující měsíce mechanismus výpočtu kompenzace upraven obdobně, jako je tomu v současnosti v případě dodávky plynu na ztráty za stanovenou cenu.

 

Podávání žádostí o úhradu měsíční kompenzace prostřednictvím Operátora trhu (§ 10 nařízení vlády č. 5/2023)

1. Kde mohu nalézt návod a postupy pro předložení žádostí o úhradu měsíční kompenzace prostřednictvím Operátora trhu

Operátor trhu zveřejňuje návody a postupy pro předložení žádostí o úhradu měsíční kompenzace prostřednictvím systému Operátora trhu na webové stránce https://www.ote-cr.cz/cs/dokumentace/kompenzace.
Samotné náležitosti a formální požadavky na žádosti o úhradu měsíční kompenzace  včetně termínů jsou uvedeny v nařízení vlády č. 5/2023.