Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52022AR4206

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Právní předpis EU o obnově přírody

COR 2022/04206

Úř. věst. C 157, 3.5.2023, p. 38–57 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

3.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 157/38

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Právní předpis EU o obnově přírody

(2023/C 157/08)

Zpravodaj:

Roby BIWER (LU/SES), člen zastupitelstva obce Bettembourg, Lucembursko

Odkaz:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody

COM(2022) 304 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

25. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Na základě směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES a s cílem podpořit dosažení cílů stanovených v uvedených směrnicích by členské státy měly zavést opatření na obnovu, aby zajistily obnovení chráněných stanovišť a druhů, včetně volně žijících ptáků, ve všech oblastech Unie, a to i mimo sítě Natura 2000.

Na základě směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES a s cílem podpořit dosažení cílů stanovených v uvedených směrnicích by členské státy měly zavést opatření na obnovu, aby zajistily obnovení chráněných stanovišť a druhů, včetně volně žijících ptáků, ve všech oblastech Unie, a to i mimo sítě Natura 2000 , s přihlédnutím k hospodářským, sociálním a kulturním požadavkům, jakož i k regionálním a místním specifikům .

Odůvodnění

Posouzení toho, jaká opatření jsou nezbytná pro obnovu přírody v určité oblasti, je vnitrostátní záležitostí. Měl by existovat prostor pro místní, společenské a hospodářské aspekty, aniž by se ztrácely ze zřetele cíle v oblasti ochrany přírody.

Pozměňovací návrh 2

39. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V zájmu dosažení cíle soustavné, dlouhodobé a trvalé obnovy biologicky rozmanité a odolné přírody by členské státy měly plně využívat možnosti, které jim společná rybářská politika nabízí. V rámci výlučné pravomoci Unie, pokud jde o zachování biologických mořských zdrojů, mohou členské státy přijmout nediskriminační opatření pro zachování a řízení populací ryb a udržení nebo zlepšení stavu mořských ekosystémů z hlediska ochrany v pásmu 12 námořních mil. Kromě toho mají členské státy s přímým zájmem na řízení možnost dohodnout se na předložení společných doporučení na opatření pro zachování zdrojů, která jsou nezbytná ke splnění povinností podle práva Unie v oblasti životního prostředí. Tato opatření budou posouzena a přijata v souladu s pravidly a postupy stanovenými v rámci společné rybářské politiky.

V zájmu dosažení cíle soustavné, dlouhodobé a trvalé obnovy biologicky rozmanité a odolné přírody by členské státy měly plně využívat možnosti, které jim společná rybářská politika nabízí. V rámci výlučné pravomoci Unie, pokud jde o zachování biologických mořských zdrojů, mohou členské státy přijmout nediskriminační opatření pro zachování a řízení populací ryb a udržení nebo zlepšení stavu mořských ekosystémů z hlediska ochrany v pásmu 12 námořních mil. Kromě toho mají členské státy s přímým zájmem na řízení možnost dohodnout se na předložení společných doporučení na opatření pro zachování zdrojů, která jsou nezbytná ke splnění povinností podle práva Unie v oblasti životního prostředí. Tato opatření budou posouzena a přijata v souladu s pravidly a postupy stanovenými v rámci společné rybářské politiky.

Odůvodnění

(Pozn. překl.: Pozměňovací návrh se týká anglického znění a v češtině není relevantní.)

Pozměňovací návrh 3

44. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Stávající územní plány místních orgánů by měly být plně zohledněny, neboť mnoho měst již v těchto plánech nebo jiných místních nástrojích k určení způsobu využití daného území počítá s kompenzačními a doplňkovými opatřeními.

Pozměňovací návrh 4

68. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby bylo zajištěno účinné provádění tohoto nařízení, měla by Komise na požádání podporovat členské státy prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu, který poskytuje individuálně uzpůsobenou technickou podporu pro navrhování a  provádění reforem. Technická podpora zahrnuje například posílení správní kapacity, harmonizaci legislativních rámců a sdílení příslušných osvědčených postupů.

Aby bylo zajištěno účinné provádění tohoto nařízení, měla by Komise na požádání podporovat členské státy , orgány odpovědné za provádění, řídicí orgány a také místní a regionální orgány prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu, který poskytuje individuálně uzpůsobenou technickou podporu pro navrhování, provádění , vyhodnocování a přizpůsobování reforem. Technická podpora zahrnuje : kapacity v souvislosti s (meziodvětvovými) mechanismy pro interakci mezi subjekty s rozhodovací pravomocí a zúčastněnými stranami a s nástroji víceúrovňové správy; kapacity v souvislosti s přilákáním investic veřejného a soukromého sektoru a jejich racionalizací; zvláště uzpůsobené odborné poradenství v technických, právních a finančních otázkách potřebné ke koncipování, provádění a monitorování opatření na obnovu přírody; pokyny ohledně posílení správní kapacity, harmonizace legislativních rámců a sdílení příslušných osvědčených postupů. Nástroj pro technickou podporu by měl vycházet ze stávajících místních, regionálních či celostátních platforem a služeb v oblasti znalostí, které jsou již využívány různými zúčastněnými stranami, a měl by být s těmito platformami a službami dobře integrován.

Odůvodnění

Systém technické podpory musí být zaměřen na řídicí orgány a místní a regionální orgány, které tento právní předpis provádějí. Jedním z hlavních problémů, pokud jde o koncipování, provádění a monitorování opatření na obnovu, jsou nedostatečné odborné znalosti a také nedostatečné zkušenosti s finančními nástroji (soukromého sektoru). Nutným předpokladem pro rozsáhlou obnovu ekosystémů je účinné zapojení subjektů s rozhodovací pravomocí a partnerství, a to i jiných, než jsou tradiční účastníci. Úředníkům, kteří vypracovávají národní plány obnovy, však často chybí zkušenosti a zdroje, aby mohli oslovit i jiné zúčastněné strany, než jsou obvyklé veřejné subjekty, například soukromé vlastníky půdy. Je tudíž naléhavě nutné tyto mezery odstranit prostřednictvím účinného systému technické podpory.

Pozměňovací návrh 5

Článek 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.

Toto nařízení stanoví pravidla, která mají přispět k:

1.

Toto nařízení stanoví pravidla, která mají přispět k:

 

a)

soustavné, dlouhodobé a trvalé obnově biologicky rozmanité a odolné přírody v pevninských i mořských oblastech Unie obnovou ekosystémů;

 

a)

soustavné, dlouhodobé a trvalé obnově biologicky rozmanité a odolné původní přírody v pevninských i mořských oblastech Unie obnovou evropských ekosystémů;

 

b)

dosažení zastřešujících cílů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

 

b)

dosažení zastřešujících cílů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

 

c)

plnění mezinárodních závazků Unie.

 

c)

plnění mezinárodních závazků Unie. To znamená, že se jedná o obnovu zaměřenou na znovunastolení ekologické rovnováhy.

Odůvodnění

(Pozn. překl.: V první části v písmeně a) se pozměňovací návrh týká anglického znění a v češtině není relevantní.)

Je třeba poukázat na to, že neustálé vysazování a zavlékání nepůvodních rostlinných a živočišných druhů způsobuje degradaci ekosystémů v důsledku vytlačování, konkurence a vyhubení původních druhů.

Pozměňovací návrh 6

Článek 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.

Toto nařízení stanoví rámec, na jehož základě členské státy neprodleně zavedou účinná opatření na obnovu podle jednotlivých oblastí, která budou do roku 2030 společně pokrývat alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí Unie a do roku 2050 všechny ekosystémy, které potřebují obnovu.

2.

Toto nařízení stanoví rámec, na jehož základě členské státy neprodleně zavedou účinná opatření na obnovu podle jednotlivých oblastí, která budou do roku 2030 společně pokrývat alespoň 20 % pevninských a  alespoň 20 % mořských oblastí Unie a do roku 2050 všechny ekosystémy, které potřebují obnovu , přičemž se bude usilovat o soulad s celosvětovým rámcem pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu .

Odůvodnění

Celkový cíl obnovy je třeba chápat tak, že se vztahuje zvláště na pevninské a zvláště na mořské oblasti EU, nikoli na jejich kombinaci (tj. alespoň na 20 % pevninských a 20 % mořských oblastí EU do roku 2030).

Pozměňovací návrh 7

Článek 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

13)

„sídelní zelení“ všechny zelené zastavěné oblasti; listnaté lesy; jehličnaté lesy; smíšené lesy; přírodní travní porosty; rašeliniště a vřesoviště; přechodové lesy a křoviny a řídce porostlé plochy , které se nacházejí ve městech a v menších městech a na předměstích , vypočteno na základě údajů poskytnutých službou monitorování území programu Copernicus, jak je stanoveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696;

13)

 

a)

„zastavěnou oblastí“ plocha územních jednotek, které jsou označovány za městská centra a městské klastry podle statistické sítě (gridu) vypracované v souladu s čl. 4b odst. 2 nařízení (ES) č. 1059/2003;

b)

„sídelní zelení“ všechny zelené zastavěné oblasti; listnaté lesy; jehličnaté lesy; smíšené lesy; přírodní travní porosty; rašeliniště a vřesoviště; přechodové lesy a křoviny a řídce porostlé plochy ; zeleň, která je součástí stavebních řešení, jež se nacházejí v městských centrech a městských klastrech a v jejich blízkosti , vypočteno na základě údajů poskytnutých službou monitorování území programu Copernicus, jak je stanoveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696. Sídelní zeleň zahrnuje všechny zelené zastavěné oblasti, které jsou v souladu s ustanoveními Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 koncipovány, řízeny a udržovány tak, že mají potenciál podporovat biologickou rozmanitost a poskytování ekosystémových služeb, zabývat se ekologickou konektivitou a rozmanitostí a bránit všem praktikám škodlivým pro biologickou rozmanitost. Cílem je vypracovat nástroje pro měření údajů za účelem detailnějšího individuálního posuzování zeleně, při němž by mohly být zohledněny např. i zelené střechy, zelené stěny nebo jednotlivé stromy. Výše uvedené prvky definice sídelní zeleně je třeba chápat rovněž v souladu s příslušnými druhy využití půdy (zejména 14100 , 3100 a 32000 ) podle městského atlasu (Urban Atlas) programu Copernicus;

Odůvodnění

Sídelní zeleň poskytuje ekosystémové služby a je přínosná z hlediska biologické rozmanitosti. Schopnost těchto oblastí podporovat biologickou rozmanitost je však úzce spojena s jejich kvalitou, uspořádáním, strukturou a rozsahem. Právní předpis konkrétní ustanovení týkající se kvality, struktury nebo správy sídelní zeleně neobsahuje. „Sídelní zeleň“ je v navrhovaném nařízení nutné regulovat i proto, aby se vyloučilo nesprávné provedení a uplatňování zákona v praxi.

Pozměňovací návrh 8

Článek 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

14)

„korunovým zápojem sídelní zeleně“ celková rozloha stromového porostu ve městech a menších městech a předměstích vypočtená na základě údajů o hustotě stromového porostu poskytnutých službou monitorování území programu Copernicus, jak je stanoveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696.

14)

„korunovým zápojem sídelní zeleně“ celková rozloha stromového porostu ve městech a menších městech a předměstích vypočtená na základě údajů o hustotě stromového porostu poskytnutých službou monitorování území programu Copernicus, jak je stanoveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696. V daném členském státě nebo regionu lze rovněž použít základní údaje o zeleni, které jsou podrobnější než soubor údajů z programu Copernicus.

Druhy stromů k rozšíření korunového zápoje sídelní zeleně by měly být na základě rozhodnutí příslušného městského úřadu vybírány podle těchto kritérií: potenciál podporovat biologickou rozmanitost; přednost původních a z klimatického hlediska odolných druhů před druhy nepůvodními; nutnost zakázat invazní nepůvodní druhy; přednost rozmanitosti druhů stromů před monokulturami, jimž je třeba se pokud možno vyhýbat.

Při volbě kritérií pro kvalitní městský vegetační pokryv by měl být zohledněn potenciální přínos tohoto pokryvu a prostředí z hlediska ekosystémových služeb, mimo jiné absorpce srážek z bouří, omezení nepříznivých extrémních povětrnostních jevů a účinků či usnadnění migrace ptáků a dalších druhů.

Odůvodnění

Právní předpis by měl obsahovat specifikace týkající se charakteristik a rozmanitosti druhů stromů, které jsou důležité pro poskytování ekosystémových služeb a pro zvýšení biologické rozmanitosti.

Pozměňovací návrh 9

Článek 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.

Členské státy zavedou opatření na obnovu pro suchozemská, pobřežní a sladkovodní stanoviště druhů uvedených v přílohách II, IV a V směrnice 92/43/EHS a pro suchozemská, pobřežní a sladkovodní stanoviště volně žijících ptáků, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, která jsou nezbytná ke zlepšení kvality a kvantity těchto stanovišť, včetně jejich znovuvytvoření, a ke zvýšení propojenosti, dokud nebude dosaženo dostatečné kvality a kvantity těchto stanovišť. […]

3.

Členské státy zavedou opatření na obnovu pro suchozemská, pobřežní a sladkovodní stanoviště druhů uvedených v přílohách II, IV a V směrnice 92/43/EHS a pro suchozemská, pobřežní a sladkovodní stanoviště volně žijících ptáků, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, která jsou nezbytná ke zlepšení kvality a kvantity těchto stanovišť, včetně jejich znovuvytvoření, a ke zvýšení propojenosti pomocí ekologických koridorů , dokud nebude dosaženo dostatečné kvality a kvantity těchto stanovišť. […]

5.

Opatření na obnovu uvedená v odstavcích 1 a 2 zohlední potřebu lepšího propojení mezi typy stanovišť uvedenými v příloze I a ekologické požadavky druhů uvedených v odstavci 3, které se na těchto typech stanovišť vyskytují.

5.

Opatření na obnovu uvedená v odstavcích 1 a 2 zohlední potřebu lepšího propojení pomocí ekologických koridorů mezi typy stanovišť uvedenými v příloze I a ekologické požadavky druhů uvedených v odstavci 3, které se na těchto typech stanovišť vyskytují.

Odůvodnění

Je důležité zmínit, že propojení by mělo sloužit k vytvoření nebo opětovnému propojení ekologických koridorů.

Pozměňovací návrh 10

Článek 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.

Určení nejvhodnějších oblastí pro opatření na obnovu v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku se zakládá na nejlepších dostupných poznatcích a nejnovějších vědeckých důkazech o stavu typů stanovišť uvedených v příloze I, měřeno podle struktury a funkcí, které jsou nezbytné pro jejich dlouhodobé zachování, včetně jejich typických druhů, jak je uvedeno v čl. 1 písm. e) směrnice 92/43/EHS, a o kvalitě a kvantitě stanovišť druhů uvedených v odstavci 3 tohoto článku . Oblasti , v nichž jsou typy stanovišť uvedené v příloze I v neznámém stavu, se považují za oblasti, které nejsou v dobrém stavu .

4.

Určení nejvhodnějších oblastí pro opatření na obnovu v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku se zakládá na nejlepších dostupných poznatcích a nejnovějších vědeckých důkazech o stavu typů stanovišť uvedených v příloze I, měřeno podle struktury a funkcí, které jsou nezbytné pro jejich dlouhodobé zachování, včetně jejich typických druhů, jak je uvedeno v čl. 1 písm. e) směrnice 92/43/EHS, a o kvalitě a kvantitě stanovišť druhů uvedených v odstavci 3. V případě oblastí , v nichž jsou typy stanovišť uvedené v příloze I v neznámém stavu, se co nejrychleji, nejpozději však dva roky po vstupu nařízení v platnost, vypracují potřebné vědecké podklady týkající se prostorového rozsahu, aby bylo možné určit vhodná opatření na obnovu a oblasti, jichž by se měla tato obnova týkat . Národní plány na obnovu přírody musí obsahovat konkrétní akční plán, harmonogram a údaje o potřebných zdrojích určených na tato opatření .

Odůvodnění

U některých typů stanovišť chybí ve stávajících databázích prostorově explicitní místní informace o stavu společenstev, referenčních úrovních nebo prvcích, které způsobují degradaci stanovišť, a tyto databáze tudíž neposkytují vědecky podložený základ pro stanovení priorit z hlediska oblastí či opatření zaměřených na obnovu. Shromážděné vědecké důkazy je třeba předložit co nejrychleji, aby bylo možné včas zahájit přípravu plánů a jejich provádění.

Pozměňovací návrh 11

Článek 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

8.

Mimo lokality sítě Natura 2000 je nesplnění povinností stanovených v odstavcích 6 a 7 odůvodněné , pokud je způsobeno:

8.

Mimo lokality sítě Natura 2000 lze nesplnění povinností stanovených v odstavcích 6 a 7 odůvodnit pouze tehdy , pokud členské státy předloží přesvědčivé důkazy, že je způsobeno:

 

a)

vyšší mocí;

 

a)

vyšší mocí;

 

b)

nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu, nebo

 

b)

nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu, nebo

 

c)

v důsledku projektu převažujícího veřejného zájmu, u něhož nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení, což se posoudí případ od případu.

 

c)

v důsledku probíhajícího či budoucího projektu převažujícího veřejného zájmu, v jehož případě nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení, což se posoudí případ od případu , za předpokladu, že dotyčný členský stát přijal odpovídající kompenzační opatření a s přihlédnutím ke konkrétním celostátním a místním výzvám v oblasti životního prostředí .

Odůvodnění

Požadavek na nezhoršování stavu by neměl být na úkor probíhajících projektů, které přispívají k jiným výzvám spojeným s transformací, jako je transformace energetiky, digitalizace a zajišťování udržitelnosti infrastruktury. Tato formulace odpovídá znění čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS (1) o ochraně přírodních stanovišť.

Pozměňovací návrh 12

Článek 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.

Určení nejvhodnějších oblastí pro opatření na obnovu v souladu s odstavci 1, 2 a 3 se zakládá na nejlepších dostupných poznatcích a nejnovějších vědeckých důkazech o stavu typů stanovišť uvedených v příloze II, měřeno podle struktury a funkcí, které jsou nezbytné pro jejich dlouhodobé zachování, včetně jejich typických druhů, jak je uvedeno v čl. 1 písm. e) směrnice 92/43/EHS, a o kvalitě a kvantitě stanovišť druhů uvedených v odstavci 3. Oblasti , v nichž jsou typy stanovišť uvedené v příloze II v neznámém stavu, se považují za oblasti, které nejsou v dobrém stavu .

4.

Určení nejvhodnějších oblastí pro opatření na obnovu v souladu s odstavci 1, 2 a 3 se zakládá na nejlepších dostupných poznatcích a nejnovějších vědeckých důkazech o stavu typů stanovišť uvedených v příloze II, měřeno podle struktury a funkcí, které jsou nezbytné pro jejich dlouhodobé zachování, včetně jejich typických druhů, jak je uvedeno v čl. 1 písm. e) směrnice 92/43/EHS, a o kvalitě a kvantitě stanovišť druhů uvedených v odstavci 3. V případě oblastí , v nichž jsou typy stanovišť uvedené v příloze II v neznámém stavu, se co nejrychleji, nejpozději však dva roky po vstupu nařízení v platnost, vypracují potřebné vědecké podklady týkající se prostorového rozsahu, aby bylo možné určit vhodná opatření na obnovu a oblasti, jichž by se měla tato obnova týkat . Národní plány na obnovu přírody musí obsahovat konkrétní akční plán, harmonogram a údaje o potřebných zdrojích určených na tato opatření .

Odůvodnění

U některých typů stanovišť chybí ve stávajících databázích prostorově explicitní místní informace o stavu společenstev, referenčních úrovních nebo prvcích, které způsobují degradaci stanovišť, a tyto databáze tudíž neposkytují vědecky podložený základ pro stanovení priorit z hlediska oblastí či opatření zaměřených na obnovu. Shromážděné vědecké důkazy je třeba předložit co nejrychleji, aby bylo možné včas zahájit přípravu plánů a jejich provádění.

Pozměňovací návrh 13

Článek 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

8.

Mimo lokality sítě Natura 2000 je nesplnění povinností stanovených v odstavcích 6 a 7 odůvodněné , pokud je způsobeno:

8.

Mimo lokality sítě Natura 2000 lze nesplnění povinností stanovených v odstavcích 6 a 7 odůvodnit pouze tehdy , pokud členské státy předloží přesvědčivé důkazy, že je způsobeno:

 

a)

vyšší mocí;

 

a)

vyšší mocí;

 

b)

nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu, nebo

 

b)

nevyhnutelnými změnami stanoviště, které jsou přímo způsobeny změnou klimatu, nebo

 

c)

v důsledku projektu převažujícího veřejného zájmu, u něhož nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení, což se posoudí případ od případu.

 

c)

v důsledku probíhajícího či budoucího projektu převažujícího veřejného zájmu, v jehož případě nejsou k dispozici žádná méně škodlivá alternativní řešení, což se posoudí případ od případu , za předpokladu, že dotyčný členský stát přijal odpovídající kompenzační opatření a s přihlédnutím ke konkrétním celostátním a místním výzvám v oblasti životního prostředí .

Odůvodnění

Požadavek na nezhoršování stavu by neměl být na úkor probíhajících projektů, které přispívají k jiným výzvám spojeným s transformací, jako je transformace energetiky, digitalizace a zajišťování udržitelnosti infrastruktury. Tato formulace odpovídá znění čl. 6 odst. 5 směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť.

Pozměňovací návrh 14

Článek 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.

Členské státy zajistí, aby v porovnání s rokem 2021 nedošlo do roku 2030 k žádné čisté ztrátě sídelní zeleně ani korunového zápoje sídelní zeleně ve všech městech, v menších městech a na předměstích.

1.

Členské státy zajistí, aby v porovnání s rokem 2024 nedošlo v sídelní zeleni vymezené v článku 3 do roku 2030 k žádné čisté ztrátě sídelní zeleně ani korunového zápoje sídelní zeleně ve městech, v menších městech a na předměstích. V zájmu dosažení tohoto cíle členské státy úzce spolupracují s místními a regionálními orgány a s řídicími orgány.

2.

Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni došlo ke zvýšení celkové rozlohy sídelní zeleně ve městech, v menších městech a na předměstích nejméně o 3 % jejich celkové rozlohy v roce 2021 do roku 2040 a nejméně o 5 % této rozlohy do roku 2050.

2.

 Je třeba zahájit opatření k dosažení lepší ekologické kvality stanovišť a konektivity, a to s ohledem na doplňkovost těchto opatření s místním plánováním využití půdy a územním plánováním.

 

3.

Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni došlo ke kvantitativnímu i kvalitativnímu zvýšení celkové rozlohy sídelní zeleně vymezené v článku 3 ve městech, v menších městech a na předměstích nejméně o 3 % jejich celkové rozlohy v roce 2024 do roku 2040 a nejméně o 5 % této rozlohy do roku 2050. Aby byl ve městech, v menších městech a na předměstích zajištěn spravedlivý přístup k obnově – přičemž je vždy nutno přihlížet k podmínkám v daném státě –, jsou tyto cíle stanoveny ve vztahu k celkové rozloze městského prostoru v rámci místních správních jednotek v členském státě, nikoli ke stávající sídelní zeleni v referenčním roce 2024. Bez ohledu na správní struktury místních správních jednotek je třeba přistupovat k městským oblastem jako k funkčním celkům.

 

Kromě toho členské státy zajistí:

 

Kromě toho členské státy zajistí:

 

a)

korunový zápoj sídelní zeleně ve všech městech, v menších městech a na předměstích do roku 2050 ve výši alespoň 10 % a

 

a)

korunový zápoj sídelní zeleně ve všech městech, v menších městech a na předměstích do roku 2050 ve výši alespoň 15 %,

 

b)

čistý přírůstek sídelní zeleně, která je začleněna do stávajících a nových budov a rozvoje infrastruktury, mimo jiné prostřednictvím renovací a obnovy, ve všech městech, v menších městech a na předměstích.

 

b)

čistý přírůstek sídelní zeleně, která je začleněna do stávajících a nových budov a rozvoje infrastruktury, mimo jiné prostřednictvím renovací a obnovy, ve všech městech, v menších městech a na předměstích , a

 

 

c)

kontrolu invazivních nepůvodních druhů v sídelní zeleni i podporu rozmanitosti a množství hmyzu, jež zlepšují funkční ekosystémy v těchto oblastech .

Odůvodnění

Formulace tohoto cíle vedla k mylným výkladům. Někteří aktéři měli za to, že jde o 3 % a 5 % zvýšení celkové rozlohy zeleně v členském státě, zatímco z posouzení dopadů jasně vyplývá, že referenční hodnotou je zde celková rozloha místních správních jednotek v členském státě.

Pozměňovací návrh 15

Článek 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.

Členské státy vypracují seznam překážek bránících podélnému a příčnému propojení povrchových vod a určí překážky, které je třeba odstranit, aby se přispělo k dosažení cílů pro obnovu stanovených v článku 4 tohoto nařízení a cíle obnovit v Unii do roku 2030 nejméně 25 000  km volně tekoucích řek, aniž by tím byla dotčena směrnice 2000/60/ES, zejména čl. 4 odst. 3, 5 a 7 uvedené směrnice, a nařízení 1315/2013, zejména článek 15 uvedeného nařízení .

1.

Členské státy vypracují seznam překážek bránících podélnému a příčnému propojení povrchových vod a určí překážky, které je třeba odstranit, aby se přispělo k dosažení cílů pro obnovu stanovených v článku 4 tohoto nařízení a cíle obnovit v Unii do roku 2030 1 5 % délky řek (178 000  km v celé EU) na volně tekoucí řeky a zároveň zlepšit biologickou rozmanitost odstraněním překážek a obnovou souvisejících záplavových území, přičemž je třeba zohlednit poptávku po energii z obnovitelných zdrojů .

Tento výčet bude zahrnovat zásoby podzemních vod, jejichž hladina musí být vzhledem k jejich přispívání k podélnému a příčnému toku povrchových vod i k mokřadům a pramenům zachována.

Odůvodnění

Návrh by měl obsahovat kvantifikované a časově vymezené cíle pro odstranění překážek a skutečnou obnovu propojení řek. Členské státy by měly mít povinnost obnovit do roku 2030 15 % délky řek na volně tekoucí řeky, a to odstraněním překážek a obnovou souvisejících záplavových území.

Pozměňovací návrh 16

Článek 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.

Členské státy odstraní překážky podélného a příčného propojení povrchových vod určené podle odstavce 1 tohoto článku v souladu s plánem jejich odstranění uvedeným v čl. 12 odst. 2 písm. f). Při odstraňování překážek se členské státy primárně zabývají zastaralými překážkami, tedy těmi, které již nejsou zapotřebí pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, vnitrozemskou plavbu, zásobování vodou nebo jiné využití.

2.

Členské státy odstraní překážky podélného a příčného propojení povrchových vod určené podle odstavce 1 tohoto článku v souladu s plánem jejich odstranění uvedeným v čl. 12 odst. 2 písm. f). Při odstraňování překážek se členské státy primárně zabývají i) překážkami, jejichž odstranění bude z ekologického hlediska přínosné, a ii) zastaralými překážkami, tedy těmi, které již nejsou zapotřebí pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, vnitrozemskou plavbu, zásobování vodou nebo jiné využití. Za zastaralé nelze považovat překážky, které jsou součástí historického a kulturního dědictví, jejichž zachování není spojeno s nepřekonatelnými překážkami a jež přispěly k utváření jedinečné krajiny a biologické rozmanitosti či napomáhají k doplňování zvodní tím, že zpomalují rychlost vody.

Odůvodnění

Vedle návrhu, aby se členské státy zabývaly především odstraňováním zastaralých překážek, by dalším důležitým kritériem pro identifikaci překážek, jež mají být odstraněny, měl být ekologický přínos související s jejich odstraněním.

Pozměňovací návrh 17

Článek 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.

Kromě oblastí, na něž se vztahují opatření na obnovu podle čl. 4 odst. 1, 2 a 3, zavedou členské státy opatření na obnovu nezbytná pro posílení biologické rozmanitosti zemědělských ekosystémů.

1.

Kromě oblastí, na něž se vztahují opatření na obnovu podle čl. 4 odst. 1, 2 a 3, zavedou členské státy opatření na obnovu nezbytná pro posílení biologické rozmanitosti zemědělských ekosystémů i pro nastolení rovnováhy mezi býložravci, parazitoidy a predátory s cílem usnadnit zemědělskou produkci bez přípravků na ochranu rostlin .

Odůvodnění

Zemědělské ekosystémy a potravinová produktivita v Evropě jsou ohroženy pronikáním nových škodlivých organismů na naše území, což způsobuje ztráty na úrodě, vyžaduje masivní používání pesticidů a postihuje biologickou rozmanitost evropských ekosystémů.

Pozměňovací návrh 18

Článek 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.

Pro zemědělsky využívané organické půdy, která tvoří odvodněná rašeliniště, zavedou členské státy opatření na obnovu. Tato opatření musí být zavedena nejméně pro:

4.

Pro zemědělsky využívané organické půdy, která tvoří odvodněná rašeliniště, zavedou členské státy opatření na obnovu. Tato opatření musí být zavedena nejméně pro:

 

a)

30 % těchto oblastí do roku 2030, přičemž alespoň čtvrtina z nich bude zavodněna;

 

a)

30 % těchto oblastí do roku 2030, přičemž alespoň polovina z nich bude zavodněna;

 

b)

50 % těchto oblastí do roku 2040, přičemž alespoň polovina z nich bude zavodněna ;

 

b)

50 % těchto oblastí do roku 2040, přičemž alespoň dvě třetiny z nich budou zavodněny ;

 

c)

70 % těchto oblastí do roku 2050, přičemž alespoň polovina z nich bude zavodněna .

 

c)

70 % těchto oblastí do roku 2050, přičemž alespoň dvě třetiny z nich budou zavodněny .

Odůvodnění

Rašeliniště představují největší přírodní pozemní úložiště uhlíku, a pokud jsou poškozena, jsou významným zdrojem emisí skleníkových plynů. Navrhujeme proto rozšířit zavodňování (nejúčinnější opatření na obnovu rašelinišť), což by pomohlo výrazně snížit emise a splnit celkový cíl.

Pozměňovací návrh 19

Článek 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

5.

Členské státy použijí opatření stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71), aby se docílilo udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin, snížení jejich rizik a dopadů na lidské zdraví a životní prostředí a podpory integrované ochrany rostlin a alternativních metod a technik, jako jsou nechemická opatření.

Odůvodnění

Je nezbytné omezit používání pesticidů a hnojiv a v případě potřeby je nahradit bezpečnými přírodními produkty a alternativními metodami, které neznečišťují životní prostředí.

Pozměňovací návrh 20

Článek 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.

Členské státy dosáhnou na vnitrostátní úrovni rostoucího trendu u každého z následujících ukazatelů v  lesních ekosystémech, jež jsou blíže uvedeny v příloze VI, měřeno v období od data vstupu tohoto nařízení v platnost do 31. prosince 2030 a poté každé tři roky až do dosažení uspokojivých úrovní určených v souladu s čl. 11 odst. 3:

2.

Členské státy dosáhnou rostoucího trendu u každého z následujících ukazatelů ve všech lesních ekosystémech, jež jsou blíže uvedeny v příloze VI, měřeno v období od data vstupu tohoto nařízení v platnost do 31. prosince 2030 a poté každých pět let až do dosažení uspokojivých úrovní určených v souladu s čl. 11 odst. 3:

 

a)

stojící mrtvé dřevo;

 

a)

stojící mrtvé dřevo;

 

b)

ležící mrtvé dřevo;

 

b)

ležící mrtvé dřevo;

 

c)

podíl lesů s nerovnoměrnou věkovou strukturou;

 

c)

podíl lesů s nerovnoměrnou věkovou strukturou;

 

d)

propojení lesů;

 

d)

propojení lesů;

 

e)

indikátor běžných druhů lesních ptáků;

 

e)

indikátor běžných druhů lesních ptáků;

 

f)

zásoba organického uhlíku.

 

f)

zásoba organického uhlíku.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 21

Článek 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

3.

Členské státy použijí opatření stanovená v nařízení Komise (ES) č. 1737/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2152/2003 o monitorování lesů a environmentálních interakcí ve Společenství a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2121/2004 ze dne 13. prosince 2004 a nařízení Komise (ES) č. 2278/1999 ze dne 21. října 1999.

4.

Členské státy uplatní doporučení CM/Rec(2008)3 Výboru ministrů členským státům o pokynech pro implementaci Evropské úmluvy o krajině.

Odůvodnění

Je naléhavě nutné provést opatření, která již byla stanovena v nařízeních a doporučeních na úrovni EU týkajících se obnovy lesů.

Pozměňovací návrh 22

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.

Členské státy kvantifikují území, které je třeba obnovit, aby bylo dosaženo cílů pro obnovu stanovených v článcích 4 a 5, přičemž zohlední stav typů stanovišť uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 1 a 2 a kvalitu a kvantitu stanovišť druhů uvedených v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 3, které se vyskytují na území daného státu. Kvantifikace je založena mimo jiné na těchto informacích:

2.

Členské státy kvantifikují území, které je třeba obnovit, aby bylo dosaženo cílů pro obnovu stanovených v článcích 4 a 5, přičemž zohlední stav typů stanovišť uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 1 a 2 a kvalitu a kvantitu stanovišť druhů uvedených v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 3, které se vyskytují na území daného státu. Kvantifikace je založena mimo jiné na těchto informacích:

 

a)

pro každý typ stanoviště:

 

a)

pro každý typ stanoviště:

 

 

i)

celková rozloha stanoviště a mapa jeho současného rozložení;

 

 

i)

celková rozloha stanoviště a mapa jeho současného rozložení;

 

 

ii)

rozloha stanoviště, která není v dobrém stavu;

 

 

ii)

rozloha stanoviště, která není v dobrém stavu;

 

 

iii)

příznivý referenční areál s ohledem na ztráty zaznamenané nejméně za posledních 70 let a předpokládané změny environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu;

 

 

iii)

příznivý referenční areál s ohledem na ztráty zaznamenané nejméně za posledních 70 let a předpokládané změny environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu;

 

 

iv)

oblasti, které jsou nejvhodnější pro znovuvytvoření typů stanovišť s ohledem na probíhající a předpokládané změny environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu;

 

 

iv)

oblasti, které jsou nejvhodnější pro znovuvytvoření typů stanovišť s ohledem na probíhající a předpokládané změny environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu;

 

b)

dostatečná kvalita a kvantita stanovišť druhů, které jsou nezbytné pro dosažení jejich příznivého stavu z hlediska ochrany, s přihlédnutím k oblastem, které jsou nejvhodnější pro znovuvytvoření těchto stanovišť, a propojení mezi stanovišti potřebnému k tomu, aby populace druhů prosperovaly, jakož i probíhajícím a plánovaným změnám environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu.

 

b)

dostatečná kvalita a kvantita stanovišť druhů, které jsou nezbytné pro dosažení jejich příznivého stavu z hlediska ochrany, s přihlédnutím k oblastem, které jsou nejvhodnější pro znovuvytvoření těchto stanovišť, a propojení mezi stanovišti potřebnému k tomu, aby populace druhů prosperovaly, jakož i probíhajícím a plánovaným změnám environmentálních podmínek v důsledku změny klimatu.

 

3.

Při určování blízkosti městských center a městských klastrů pro účely definování sídelní zeleně v souladu s článkem 3 zahrnou členské státy oblasti nacházející se v okruhu alespoň 1 kilometru od městských center a městských klastrů.

Odůvodnění

Na základě místních podmínek a potřeb by měl mít každý členský stát povinnost určit ve svém národním plánu „blízkost“ městských center a městských klastrů, tak aby odpovídala struktuře měst, správním hranicím a dalším relevantním faktorům na místní a celostátní úrovni.

Pozměňovací návrh 23

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.

Nejpozději do roku 2030 členské státy stanoví uspokojivé úrovně pro každý z ukazatelů uvedených v čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, a to prostřednictvím otevřeného a účinného procesu a posouzení na základě nejnovějších vědeckých poznatků, a je-li k dispozici, rámce uvedeného v čl. 17 odst. 9.

3.

Nejpozději do roku 2030 členské státy stanoví ve vzájemné koordinaci uspokojivé úrovně pro každý z ukazatelů uvedených v čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, a to prostřednictvím otevřeného a účinného procesu a posouzení na základě nejnovějších vědeckých poznatků, a je-li k dispozici, rámce uvedeného v čl. 17 odst. 9. V zájmu zajištění souladu mezi členskými státy budou včas vypracovány a přijaty minimální požadavky a pokyny podle čl. 17 odst. 9 týkající se stanovení těchto uspokojivých úrovní.

Odůvodnění

K tomu, aby členské státy mohly stanovit uspokojivé úrovně (jež platí pro cíle týkající se opylovačů a zemědělských a lesních ekosystémů), je zapotřebí jasný a společný rámec a pokyny týkající se minimálních požadavků.

Pozměňovací návrh 24

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6.

Členské státy koordinují vypracování národních plánů na obnovu přírody s určením vhodných oblastí pro obnovitelné zdroje energie. Během přípravy plánů na obnovu přírody členské státy zajistí synergie s již určenými vhodnými oblastmi pro obnovitelné zdroje energie a zajistí, aby fungování těchto vhodných oblastí, včetně povolovacích postupů platných v těchto vhodných oblastech stanovených ve směrnici (EU) 2018/2001, zůstalo beze změny.

6.

Členské státy koordinují vypracování národních plánů na obnovu přírody s určením vhodných oblastí pro obnovitelné zdroje energie. Během přípravy plánů na obnovu přírody členské státy zajistí synergie s již určenými vhodnými oblastmi pro obnovitelné zdroje energie a zajistí, aby fungování těchto vhodných oblastí, včetně povolovacích postupů platných v těchto vhodných oblastech stanovených ve směrnici (EU) 2018/2001, zůstalo beze změny a nebyla ohrožena opatření v oblasti biologické rozmanitosti a obnovy .

Odůvodnění

Při určování a vymezování vhodných oblastí pro obnovitelné zdroje energie je třeba zohlednit dané prostory a fungování opatření pro obnovu ekosystémů, která mají být zavedena.

Pozměňovací návrh 25

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

7.

Při přípravě svých národních plánů na obnovu přírody členské státy zohlední:

[…]

7.

Při přípravě svých národních plánů na obnovu přírody členské státy zohlední:

[…]

 

f)

národní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti vypracované v souladu s článkem 6 Úmluvy o biologické rozmanitosti;

 

[…]

 

f)

národní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti vypracované v souladu s článkem 6 Úmluvy o biologické rozmanitosti , jakož i místní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti  (1) a mechanismy spolupráce pro začlenění národních strategií a akčních plánů do místních a naopak ;

 

[…]

 

 

h)

plány ozeleňování měst a jejich cíle týkající se rozvoje sídelní zeleně, včetně opatření na vytvoření biologicky rozmanitých a přístupných městských lesů, parků a zahrad, městských farem, zelených střech a zdí, ulic lemovaných stromy, městských luk a městských živých plotů, a také ukazatele používané pro podávání zpráv a monitorování.

Odůvodnění

Podobné procesy a mechanismy zapojení by mohly být použity jako reference – například místní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti nebo plány ozeleňování měst.

Pozměňovací návrh 26

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

7.

[…]

i)

nástroj technické podpory napomáhající provedení tohoto právního předpisu. Tento nástroj zahrnuje: kapacity v souvislosti s (meziodvětvovými) mechanismy pro interakci mezi subjekty s rozhodovací pravomocí a zúčastněnými stranami a s integrovaným přístupem k rozvoji měst a obcí, jakož i s nástroji víceúrovňové správy; přilákání investic veřejného a soukromého sektoru a jejich racionalizaci; zvláště uzpůsobené odborné poradenství v technických, právních a finančních otázkách potřebné ke koncipování, provádění a monitorování opatření na obnovu přírody; vytvoření zvládnutelných a jednoduchých nástrojů a procesů monitorování; pokyny ohledně sladění nástrojů, norem a protokolů pro podávání zpráv napříč všemi úrovněmi správy; osvědčené postupy při obnově ekosystémů v různých podmínkách z hlediska fyzické geografie a v různých kontextech.

Odůvodnění

Nástroj technické podpory musí být zaměřen na řídicí orgány a místní a regionální orgány, které tento právní předpis provádějí. Jedním z hlavních problémů, pokud jde o koncipování, provádění a monitorování opatření na obnovu, jsou nedostatečné odborné znalosti a také nedostatečné zkušenosti s finančními nástroji (soukromého sektoru). V zájmu zajištění úspěšné obnovy přírody by měla technická podpora zahrnovat také místní integrované přístupy.

Pozměňovací návrh 27

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

12.

Členské státy by měly uplatňovat přístup zahrnující všechny úrovně správy a koordinovat vypracovávání, předběžné hodnocení a monitorování národních plánů na obnovu přírody a podávání příslušných zpráv s místními a regionálními orgány a také s řídicími orgány, přičemž je třeba brát v potaz všechny ekosystémy, které místní správní jednotky zahrnují.

Členské státy by měly formalizovat mechanismy, které umožňují zúčastněným stranám a organizacím přispět ve vhodný čas k národnímu plánu na obnovu přírody, a společné hodnocení tohoto plánu před jeho předložením a měly by zavést postupy zpětné vazby a poskytnout pokyny ohledně sladění místních, regionálních a celostátních monitorovacích protokolů a nástroje, jež jsou k tomu zapotřebí.

Odůvodnění

Rozdělení pravomocí mezi správní orgány je na překážku integrované vizi, která je nezbytná pro účinnou správu přírodních stanovišť nebo povodí, jež překračují správní hranice. To, aby se místní, regionální a celostátní orgány a řídicí orgány podílely na národních plánech na obnovu přírody, má zásadní význam pro to, aby takováto společná, integrovaná vize obnovy mohla vzniknout a aby se zamezilo nesprávnému provádění (kdy by například byl určitý druh chráněn na jednom území, ale na sousedním už nikoli). Pro účinnou koordinaci a monitorování opatření v oblasti obnovy budou zapotřebí formalizované správní struktury a postupy.

Pozměňovací návrh 28

Čl. 12 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.

 

n)

shrnutí procesu přípravy a vypracování národního plánu na obnovu přírody, včetně informací o účasti veřejnosti a o tom, jak byly zohledněny potřeby místních komunit a zúčastněných stran;

2.

 

n)

shrnutí procesu přípravy a vypracování národního plánu na obnovu přírody, včetně informací o účasti veřejnosti a o tom, jak byly zohledněny potřeby místních komunit a zúčastněných stran , včetně místních a regionálních orgánů, příslušných řídicích orgánů a vlastníků půdy ;

Odůvodnění

Je důležité, aby do vypracovávání národních plánů na obnovu přírody byli zapojeni místní a regionální orgány, řídicí orgány a vlastníci půdy, neboť právě tito aktéři budou nakonec navrhovat, provádět, monitorovat a spolufinancovat opatření na obnovu.

Pozměňovací návrh 29

Článek 16

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.

Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva, v souladu s cílem poskytnout veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti. Pro účely odstavce 1 se má za to, že nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky vnitrostátních právních předpisů má práva, která mohou být porušena, a její zájmy se považují za dostatečné.

2.

Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva, v souladu s cílem poskytnout veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti podle Aarhuské úmluvy, a zejména podle článku 9 této úmluvy, který se zabývá přístupem k právní ochraně . Pro účely odstavce 1 se má za to, že nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky vnitrostátních právních předpisů má práva, která mohou být porušena, a její zájmy se považují za dostatečné.

Odůvodnění

Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, uzavřená v roce 1998 v Aarhusu, poskytuje vhodný rámec pro zajištění dodržování nezbytných protokolů ve vztahu k právnímu předpisu o obnově přírody.

Pozměňovací návrh 30

Čl. 17 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.

 

b)

rozlohu sídelní zeleně a korunový zápoj sídelní zeleně ve městech, v menších městech a na předměstích, jak je uvedeno v článku 6;

1.

 

b)

rozlohu a kvalitu sídelní zeleně a korunový zápoj sídelní zeleně ve městech, v menších městech a na předměstích, jak je uvedeno v článku 6;

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

1.

 uznává, že navrhovaný právní předpis EU o obnově přírody zásadně mění situaci v oblasti boje proti úbytku biologické rozmanitosti a dopadům změny klimatu, a oceňuje to, jak se v jeho rámci přistupuje k právně závazným, časově vymezeným a posloupným cílům, jež mají zajistit ochranu a obnovu všech ekosystémů v členských státech a urychleně řešit jejich degradaci. Považuje tento návrh – za předpokladu, že v něm budou provedeny nezbytné změny – za zásadní krok vpřed, který povede k provádění ambiciózního globálního rámce týkajícího se biologické rozmanitosti po roce 2020;

2.

 konstatuje, že při posuzování dopadů byla zkoumána rozloha zeleně a potenciál jejího rozšíření na základě změn ve využívání půdy v celé EU a že cíle byly vyhodnoceny jako reálné. Při analýze však nebyly zohledněny různé podmínky a různá východiska jednotlivých zemí, regionů a měst. VR zdůrazňuje, že je naléhavě nutné návrh pozměnit tak, aby zohledňoval velmi různorodé stávající podmínky v jednotlivých členských státech, regionech a obcích, pokud jde o rozlohu a kvalitu jednotlivých ekosystémů, strukturu regionu, města, obce nebo aglomerace, správní strukturu a vlastnictví půdy;

3.

 upozorňuje na rozsáhlou devastaci životního prostředí způsobenou brutální a nelegální ruskou agresí na Ukrajině. Zdůrazňuje, že zhoršování životního prostředí a související problémy budou mít přeshraniční důsledky a budou mít dopad jak na lidské zdraví, tak na místní ekosystémy. Naléhavě vyzývá k podniknutí vhodných kroků a zvážení konkrétních opatření, která mají být provedena v oblasti biologické rozmanitosti a obnovy ekosystémů po skončení války;

4.

 zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů při společném vypracovávání národních plánů na obnovu přírody, určování oblastí obnovy a stanovování ukazatelů založených na místních prioritách a potřebách komunit, veřejném a soukromém spolufinancování, zapojování zúčastněných stran a veřejnosti a provádění místních, integrovaných a na danou oblast zaměřených opatření v oblasti obnovy. Zásadní roli místních a regionálních orgánů vyzdvihuje také v souvislosti s monitorováním pokroku při plnění cílů pro městské a jiné ekosystémy, které spadají pod danou místní správní jednotku, a s podáváním souvisejících zpráv. Musí se zajistit, že monitorování a podávání zpráv nezpůsobí přílišnou administrativní zátěž a že bude v zájmu usnadnění práce možné využívat digitální prostředky;

5.

 trvá na tom, aby místní a regionální orgány cílové oblasti – a to včetně oblastí sídelní zeleně a souvisejících potřeb kvantitativního a kvalitativního rozvoje, s přihlédnutím k jejich místnímu integrovanému rozvoji měst – definovaly v úzké spolupráci s členskými státy a řídicími orgány členských států s cílem zajistit, že budou zohledněny místní podmínky, pokud jde o strukturu měst a přírodu, a aby se k obnově přírody ve všech městských a příměstských oblastech přistupovalo spravedlivě;

6.

 naléhavě vyzývá členské státy, aby se postaraly o to, že národní programy na obnovu přírody budou zohledňovat specifické socioekonomické, geografické a environmentální podmínky a charakteristiky daného místa, místní komunitu a regionální kontext a také příslušné potřeby v oblasti obnovy přírody, zejména ve vztahu k velmi citlivým ekosystémům, jako jsou nejvzdálenější regiony, ostrovy, horské regiony, rašeliniště a mokřady nebo jiné oblasti bohaté na endemické nebo ohrožené druhy, a také k městským ekosystémům. Požaduje, aby zvláště citlivé ekosystémy byly v právním předpisu EU o obnově přírody výslovně vyzdviženy, a bylo tak uznáno, že mají specifické podmínky a specifické potřeby, co se týče obnovy;

7.

 zdůrazňuje, že je třeba uznat význam vzájemných biokulturních vazeb pro utváření místní identity a podporu zemědělské krajiny s vysokou kulturní a přírodní hodnotou, neboť jsou nezbytným předpokladem pro úspěšné propojení kulturní identity s ekosystémy na celém světě;

8.

 vítá skutečnost, že Evropská komise zahrnula do právního předpisu EU o obnově přírody rozsáhlé posouzení dopadů týkající se uplatňování jak zásady subsidiarity, tak zásady proporcionality. Uvedené odůvodnění – jež se týká evropské přidané hodnoty návrhu a zavádění opatření vyplývajících z pravomocí EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu – je s těmito zásadami v souladu. VR však upozorňuje na skutečnost, že v článku 6 nejsou zmíněny přímé ani nepřímé dopady, např. finanční důsledky a vliv na interní správu a soudnictví členských států;

9.

 zdůrazňuje nepostradatelnou úlohu ekosystémů, pokud jde o ukládání uhlíku a ochranu před dopady změny klimatu. To vyžaduje nejen ukončení škodlivých praktik, jako je odlesňování, zakrývání půdy nebo těžba rašeliny, ale také cílenou ochranu a rekonstrukci, např. obnovu toků, rašelinišť a mokřadů;

10.

 zdůrazňuje, že nařízení musí zohlednit různé podmínky a východiska na celostátní i místní úrovni, např. pokud jde o rozdělení do správních jednotek, hustotu a strukturu zeleně či místní a celostátní potřeby. Proto by měly být posíleny integrované přístupy k rozvoji měst a komunit na místní úrovni. Definice a požadavky musí být jasné a relevantní pro celou Unii;

11.

 zdůrazňuje, že je třeba, aby města a obce zvýšily svou odolnost vůči změně klimatu tím, že budou chránit, podporovat a obnovovat modrou infrastrukturu prostřednictvím revitalizace kanálů a toků a vytvářením malých vodních toků. V souvislosti s tímto nařízením vyzývá členské státy, aby zajistily, že všechna města a obce s více než 20 000 obyvatel vypracují, přijmou a provedou plány pro rychlé rozšíření zelených a modrých oblastí;

A.   Integrace a soudržnost politiky

12.

 opakuje, že je důležité integrovat právní předpis EU o obnově přírody se stávajícími politikami a strategiemi na místní, regionální a jiné nižší než celostátní úrovni, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí náležité nástroje a mechanismy k posílení závazné povahy a kvalitativní účinnosti právních předpisů na místní a nižší než celostátní úrovni. Zároveň zdůrazňuje, že musí být posílena schopnost místních a regionálních orgánů přispívat svými místními znalostmi a místními řešeními k uskutečňování společných cílů v oblasti ochrany přírody a že orgánům nesmí být v tomto ohledu kladeny překážky. Bez ohledu na správní struktury místních správních jednotek je třeba přistupovat k městským oblastem jako k funkčním celkům;

13.

 zdůrazňuje, že opatření zaměřená na obnovu a přijímaná v prvé řadě na místní úrovni jsou součástí opatření v oblasti změny klimatu a územního plánování. Musejí je provádět města a regiony prostřednictvím ambiciózní politiky napříč správními hranicemi a u každého z nich se musí provést hodnocení jeho celkové účinnosti;

14.

 zdůrazňuje přínos integrace národních plánů na obnovu přírody s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a závaznými cíli podle stávající směrnice o obnovitelných zdrojích energie (v souladu s revidovaným cílem zavedeným programem REPowerEU). Domnívá se, že je nezbytné, aby určené vhodné oblasti pro obnovitelné zdroje energie nebyly konkurencí pro opatření na obnovu přírody, nýbrž aby se vzájemně podporovaly při dosahování vytyčených cílů. V této souvislosti upozorňuje na to, že je nezbytné zohlednit malou rozlohu nejvzdálenějších regionů a ostrovů, aby bylo možné sladit různé způsoby využívání jednotlivých území, a prostředky na ochranu tak nebránily či neztěžovaly nezbytnou transformaci energetiky v podobě rozvoje infrastruktur pro energii z obnovitelných zdrojů, a to zvláště v oblastech, které nelze připojit k evropské energetické síti;

15.

 vyzývá k odstranění nesrovnalostí a protichůdných zájmů, jež existují v jiných oblastech politiky (jako jsou energetika, rybolov, produkce potravin a zemědělství) a které by mohly ohrozit úspěšné provádění právního předpisu EU o obnově přírody nebo být v rozporu s veřejným zájmem. Požaduje, aby perspektivy byly důsledně sladěny ve snaze zajistit, aby obnova ekosystémů v oblasti využívání půdy a územního plánování měla větší váhu a zároveň se vytvořil spravedlivý systém náhrad pro ty, kteří na ně mají nárok. Specifické zájmy v oblasti potravinového zabezpečení a energetické bezpečnosti, které vyvstávají v důsledku geopolitických okolností, by měly být náležitě sladěny s právním předpisem EU o obnově přírody a dalšími unijními právními předpisy týkajícími se životního prostředí;

B.   Financování obnovy ekosystémů, zefektivnění investic veřejného sektoru a podpora investic soukromého sektoru

16.

 upozorňuje na to, že opatření stanovená v návrhu nařízení budou vyžadovat obrovské finanční prostředky. Zdůrazňuje, že na obnovu je třeba vyčlenit odpovídající finanční zdroje, zejména proto, že potřebné finanční prostředky nebudou v příštích několika letech k dispozici v programech financování EU, resp. nebude možné je flexibilně využívat, a ani členské státy, regiony a místní orgány nemají ve svých vnitrostátních rozpočtech dostatečné finanční rezervy. Opakuje, že je zapotřebí navýšit financování zaměřené na biologickou rozmanitost a obnovu ekosystémů a usnadnit přístup místních a regionálních orgánů k účinnému a nebyrokratickému využívání dostupných finančních nástrojů;

17.

 požaduje, aby byly na úrovni členských států vyčleněny zdroje financování, které budou v plném souladu se stanovenými prioritami a potřebami místních a regionálních orgánů. Vyzývá k tomu, aby regionální struktury byly uznány jako důležité subjekty, které mohou zefektivnit a koordinovat priority místních a regionálních orgánů, a poskytnout tak vodítko, jež bude efektivní pomocí, co se týče spolufinancování a podpory účinných opatření v oblasti obnovy v územním měřítku;

18.

 je si vědom nedostatků v provádění směrnic o ochraně přírody, a proto vyzývá k posílení mechanismů prosazování a infrastruktury pro dodržování předpisů, aby se zajistilo, že úsilí o omezení globálního oteplování i obnova ekosystémů bude mít přinejmenším stejnou úroveň důležitosti jako ostatní požadavky na využívání půdy;

19.

 zdůrazňuje, že pro překlenutí mezery ve financování obnovy ekosystémů budou stěžejní investice soukromého sektoru. Upozorňuje na nevyužité příležitosti a na potřeby, které souvisejí se zaváděním a rozšiřováním tržních nástrojů, jako je společensky odpovědné investování, platby za ekosystémové služby nebo kredity za pohlcování uhlíku v půdě. Takovéto pilotní projekty by měly jít ruku v ruce s budováním kapacit místních a regionálních orgánů v oblasti finančních nástrojů tohoto typu – což by ideálně měla být jedna z prioritních oblastí systému technické podpory;

C.   Technická podpora a budování kapacit místních a regionálních orgánů

20.

 zdůrazňuje, že účinné koncipování, provádění a monitorování opatření v oblasti obnovy přírody bude vyžadovat značnou technickou odbornost a že místní a regionální orgány, které budou tato opatření provádět, budou muset investovat značné zdroje. Konstatuje, že místní a regionální orgány tuto odbornost v současné době nemají. Vyzývá tedy k jejímu rozvíjení, a to buď interně, na základě sdílení zdrojů s ostatními místními a regionálními orgány na jednom území či na několika sousedících územích nebo prostřednictvím zadání externímu dodavateli;

21.

 požaduje komplexní systém technické podpory, který by zahrnoval: budování kapacit místních a regionálních orgánů s cílem dosáhnout požadované technické odbornosti; vytvoření příslušných nástrojů a procesů monitorování; pokyny ohledně sladění nástrojů, norem a protokolů pro podávání zpráv napříč všemi úrovněmi správy; osvědčené postupy při obnově ekosystémů v různých podmínkách z hlediska fyzické geografie a v různých kontextech;

22.

 zdůrazňuje, že by tento systém podpory měl vycházet ze stávajících nástrojů/platforem pro budování kapacit, jako je Platforma EU pro ozeleňování měst, NetworkNature, Biodiversa+, BioAgora, UrbanByNature, CitiesWithNature a RegionsWithNature, a měl by s nimi být integrován;

23.

 vyzývá k vytvoření přístupného, inkluzivního a standardizovaného systému monitorování a podávání zpráv, který stanoví zefektivněné metody pro: určování oblastí obnovy přírody; posuzování stavu ekosystémů; stanovení uspokojivých úrovní, pokud jde o ukazatele, a cílů v oblasti monitorování.

V Bruselu dne 9. února 2023.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(1)   Ty byly uznány v rozhodnutí X/22 na 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti.

Top