V boji proti antimikrobiální rezistenci je zapotřebí obezřetné používání antibiotik a další výzkum 

Tisková zpráva 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

  • Země EU by měly vypracovat národní akční plány proti antimikrobiální rezistenci 
  • Nutnost posílit inovace a zlepšit koordinaci pro řešení nedostatku léků 
  • Pokud se doporučená opatření ukáží jako nedostatečná, budou zapotřebí další právní předpisy 
  • Antimikrobiální rezistence patří mezi tři hlavní prioritní zdravotní hrozby v EU 

Parlament ve čtvrtek přijal doporučení pro koordinovanou reakci EU na zdravotní hrozby, které představuje antimikrobiální rezistence.

V usnesení přijatém 525 hlasy (2 byly proti a 33 se zdrželo hlasování) poslanci uvádějí, že úspěšné řešení antimikrobiální rezistence vyžaduje obezřetné používání antibiotik u lidí a zvířat, vhodná opatření pro prevenci a kontrolu infekcí a další výzkum a vývoj nových antimikrobiotik a jejich alternativ.

Pokud se opatření doporučená členským státům ukážou jako nedostatečná, bude zapotřebí dalších legislativních kroků na úrovni EU, uvádí text usnesení.

Vnitrostátní opatření k prevenci, sledování a omezení šíření antimikrobiální rezistence

Text usnesení vyzývá členské státy EU, aby jako prioritu pro své vnitrostátní zdravotnické systémy zavedly, prováděly a pravidelně aktualizovaly (alespoň každé dva roky) „národní akční plány“ proti antimikrobiální rezistenci.

Na podporu obezřetného používání antimikrobiálních látek pro lidské zdraví chtějí poslanci zlepšit sběr údajů, včetně údajů v reálném čase, jak o antimikrobiální rezistenci, tak o spotřebě antimikrobiálních látek. Po Komisi požadují, aby vytvořila databázi na úrovni EU.

Omezení spotřeby antimikrobiálních látek

Přes svůj souhlas s cílem navrhovaným Komisí snížit do roku 2030 celkovou lidskou spotřebu antibiotik v EU o 20 %, poslanci trvají na tom, že vnitrostátní opatření musí rovněž zajistit, aby alespoň 70 % celkové spotřeby antibiotik u lidí patřilo do skupiny „Access“, jak je definována v klasifikaci AWaRe Světové zdravotnické organizace (antibiotika, která jsou účinná proti širokému spektru běžně se vyskytujících patogenů a zároveň vykazují nižší potenciál rezistence).

Podpora výzkumu a prevence nedostatku léků

Usnesení vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly sdílení údajů z výzkumu a technologické inovace pro detekci, prevenci a léčbu infekcí u lidí způsobených patogeny rezistentními vůči antimikrobiálním látkám. V této souvislosti poslanci požadují, aby evropské partnerství zahrnovalo všechny zúčastněné strany (průmysl, organizace pacienty, akademickou obec) a bylo dostupné pro malé a střední podniky.

Text usnesení klade důraz na koordinaci vnitrostátních iniciativ v oblasti výroby, zadávání zakázek a vytváření zásob, aby se předešlo nedostatku léků a výrazně se zlepšila kontinuita dodávek antimikrobiálních látek a dalších protiopatření proti antimikrobiální rezistenci v EU.

Souvislosti

Komise předložila návrh doporučení Rady o posílení opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“ dne 26. dubna 2023 jako součást revize právních předpisů EU týkajících se léčivých přípravků. Očekává se, že ho členské státy přijmou v polovině června.

V roce 2019 Světová zdravotnická organizace vyhlásila antimikrobiální rezistenci za jednu z deseti největších globálních hrozeb pro veřejné zdraví, kterým lidstvo čelí. V červenci 2022 označila Komise antimikrobiální rezistenci za jednu ze tří prioritních zdravotních hrozeb. Bakterie rezistentní vůči antibiotikům způsobují v EU/EHP každoročně více než 670 000 infekcí a přibližně 33 000 lidí v jejich přímém důsledku umírá.

Přijetím tohoto usnesení Parlament reaguje na očekávání občanů týkající se udržitelné spotřeby, posílení etického rozměru obchodu, jakož i modelu udržitelného růstu, jak je vyjádřeno v návrzích 5, 19 a 11 závěrů Konference o budoucnosti Evropy.