Otázky a odpovědi
1. Je vhodnější při krmení domácích zvířat používat průmyslově vyráběnou potravu nebo biologicky vhodnou syrovou potravu tzv. BARF?
Odpověď:
BARF (Biologically Appropriate Raw Foods) znamená biologicky vhodná syrová potrava a deklaruje, že jde o zodpovědné a správné krmení domácích zvířat za účelem zvýšit zdraví, dlouhověkost a omezit alergie a výdaje za veterinární péči. Spočívá v podávání zejména nevařeného masa a kostí, ale na trhu se již objevují BARF konzervy. Stoupající trend v podávání BARF byl zaznamenán zejména v Německu, Rakousku a USA. Z jistého pohledu jde o návrat k přírodě, ale z hlediska hygieny a výživy může přinášet velké problémy.
Zdravotní dopady BARF
Z výživového pohledu má BARF zpravidla nadbytečný obsah vápníku a fosforu a nedostatečný obsah ostatních minerálů a vitamínů. Zároveň toto krmivo mívá velmi vysoký obsah tuků. Nevyváženost poměru vápníku a fosforu je nebezpečná zejména v období růstu a může vést k poruše vývoje kostí až k rachitidě. V dospělosti pak může být problematická u většiny běžných onemocnění, jakými jsou chronické onemocnění ledvin nebo srdeční onemocnění. Byl dokumentován i případ thyrotoxikózy (předávkování hormony štítné žlázy) u dvou psů plemen Rhodéský ridgeback, kterým bylo krmivo BARF podáváno po dobu roku. Bylo zjištěno, že krmivo zřejmě obsahovalo spolu s hovězími průdušnicemi i přilehlé štítné žlázy, jejichž nadbytečná konzumace vedla k onemocnění.
Krmení zvířat celými kostmi navíc může způsobit zlomení zubů, ucpání střev a perforaci žaludku nebo střev. Psovi hrozí také nákaza salmonelou nebo parazity ze syrového masa. Největším nebezpečím, které zvířatům ze syrové stravy hrozí z hygienického hlediska, je nebezpečí přenosu parazitů; syrové maso také snadno napadají bakterie a plísně. Psi u některých chorob také působí jako přenašeči; sami jimi sice netrpí, ale mohou být nebezpečím pro své majitele a další lidi v okolí.
Syrovou masitou stravou se lidé chtějí vrátit ke stravě podobné vlkům, avšak pes mezitím prošel domestikací – jeho trávicí aparát se už více blíží všežravci a vyžaduje i rostlinnou složku. Ani kočka, byť zůstala masožravcem, se bez rostlinného podílu ve stravě zcela neobejde. Když uloví myš, sežere rovněž její vnitřnosti, které obsahují rostliny. Vyvážená strava je důležitá zejména při dlouhodobém podávání a může ovlivnit zdravotní stav zvířete ve stáří, kterého se volně žijící živočich obvykle nedožije. V České republice se do 90. let minulého století krmilo prakticky výhradně domácí stravou a nedá se říci, že by populace psů byla v té době zdravější. Naopak, průměrná délka života psů se za posledních 20 let prodloužila o 2 – 4 roky.
Argument, že je potřeba psům a kočkám podávat pestrou stravu vychází z myšlení lidí, avšak příliš se neblíží každodenní realitě vlků a divokých koček. Psi ani kočky obvykle nevyhledávají velké změny v jídle a jejich trávicí aparát tomu ani není uzpůsoben. Oproti člověku mají kratší střevo a menší množství střevních bakterií s menším druhovým zastoupením, které se podílejí na trávení. Díky tomu jim vždy trvá minimálně týden, než se na novou potravu přizpůsobí a náhlé změny jim mohou způsobovat trávicí obtíže.
Ekonomické aspekty BARF
Cena syrové stravy (BARF) resp. doma připravované vařené stravy se přirovnává k ceně granulí střední cenové kategorie. K nákladům je však nutné přičíst i energii potřebnou pro skladování krmiv nebo jejich přípravu (chlazení, mrazení, mletí, vaření) a čas strávený jeho přípravou. Období strávené mimo domov (dovolená apod.) bez možnosti bezpečného uskladnění připraveného krmiva nebo jeho přípravy může být rovněž problém. Velmi podstatnou může být i položka za veterinární ošetření ať již z důvodu trávicích obtíží nebo v horším případě např. při poruchách růstu.
2. Z jakých živočišných surovin se vyrábí potrava pro domácí zvířata?
Odpověď:
Použití živočišných surovin je definováno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Suroviny živočišného původu zpracovávané výrobci potravy pro domácí zvířata pocházejí výhradně ze zvířat, která byla poražena pro lidskou spotřebu. To znamená, že suroviny pocházejí ze zdravých zvířat, která byla úředně schválena veterinární správou v akreditované laboratoři bez omezení jako vhodná pro lidskou spotřebu.
3. Používá se k výrobě potravy pro domácí zvířata živočišná moučka?
Odpověď:
Používání živočišné moučky pocházející z veterinárních asanačních ústavů je zakázáno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Proto se v potravě pro domácí zvířata nepoužívá živočišná moučka získaná ze zvířecích mršin. Používají se zpracované živočišné bílkoviny, které pocházejí, ze zvířat, jenž jsou poražená pro lidskou spotřebu, což znamená, že tyto suroviny pocházejí ze zdravých zvířat, která byla veterinární správou schválena bez omezení jako vhodná pro lidskou spotřebu.
4. Používá se k výrobě potravy pro domácí zvířata tzv. zkažené maso?
Odpověď:
Členové sdružení ve svých výrobcích zásadně nepoužívají mikrobiologicky kontaminované maso.
5. Používají se k výrobě potravy pro domácí zvířata výkaly a kal z čističek odpadních vod?
Odpověď:
Používání výkalů a moči a odpadních materiálů (např. kalu z čističek odpadních vod) je zákonem o krmivech č. 91/1996 Sb. zakázáno.
6. Používají se k výrobě potravy pro domácí zvířata zvířecí mršiny, resp. suroviny z veterinárních asanačních ústavů?
Odpověď:
Při výrobě potravy pro domácí zvířata, je používání surovin z veterinárních asanačních ústavů, tj. surovin z padlých, uhynulých nebo nemocných zvířat (zvířecích mršin) zakázáno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009.
Již před nabytím platnosti tohoto nařízení se výrobci potravy pro domácí zvířata dobrovolně zřekli používání těchto surovin.
7. Způsobuje průmyslově vyráběné potravy onemocnění zvířat?
Odpověď:
Krmení domácích zvířat průmyslově vyrobenou potravou nabízí nejlepší podmínky pro to, aby byly pokryty nutriční potřeby zvířat, přispívající k udržení jejich zdraví. Aby byla zajištěna vyvážená výživa zvířat, odpovídající jejich potřebám, řídí se členové sdružení při vytváření receptur všeobecně uznávanými nutričními směrnicemi, v nichž jsou shrnuty dostupné vědecké poznatky o výživě zvířat (FEDIAF Guidelines, NRC, AAFCO).
Ostatně například průměrná délka života psů se od osmdesátých let výrazně prodloužila. Dnes žijí psi v průměru o 2,4 roku déle, tj. 11,9 roku. Kočky žijí dokonce o 4,9 roku déle a dožívají se v průměru věku 11,1 roku. Mnohá zvířata se však dožívají i podstatně vyššího věku. Tento trend je způsoben zlepšením veterinárních diagnostických metod a terapií, ale i lepší znalostí chovatelů o vyvážené výživě zvířat poskytované průmyslově vyráběnou potravou.
8. Je chybná výživa hlavní příčinou onemocnění psů?
Odpověď:
Takové tvrzení aktuální poznatky z výzkumu nepotvrzují. Statistické údaje naproti tomu prokázaly vliv věku, pohlaví, ročního období, velikosti a plemene zvířete na celou řadu onemocnění. Počet chybně živených zvířat je dnes nižší než dříve. Významným problémem je chybná výživa ve smyslu překrmování, které vede k nadváze. Stejně jako v lidské výživě za to nemohou potraviny, resp. potrava, nýbrž jejich velké množství (k čemuž patří i zbytky jídla ze stolu a nadměrné krmení pochutinami) a příliš málo pohybu.
9. Kočku už přece nemusím krmit, když chytá myši ?
Odpověď:
Aby pokryla své potřeby, musela by kočka za den chytit 8 – 10 myší, což obvykle není v jejích silách. Nedostatek potravy pak řeší např. u sousedů.
10. Kočka je masožravec a proto jí budu dávat pouze maso…
Odpověď:
Ano, ale ani kočka v přírodě nejí jen maso ulovených zvířat, ale i jejich vnitřnosti, které obsahují rostliny a vlákninu. Pouze masitá strava by nebyla pro kočku vyvážená a mohla by vést ke zdravotním komplikacím.
